Když se strom odívá do zlaté

Tyhle stromy jsou na podzim rudé. Kdysi jsme jeden taky měli, ale pak jsme se ho zbavili, protože zastiňoval okno.

A musím říct, že na tuhle nedělní procházku se mi ani moc nechtělo, ale přepadávala mě trudomyslnost a to je nejlepší opravdu jít někam ven. Takže jsem se překonala. Stejně by se jinak člověk pohádal s ostatními členy domácnosti a to je nežádoucí.

21. Ve vlnách

Že by byla po třech týdnech nová báseň? Však už to taky bylo potřeba. Vlastně musím poznamenat, že můžu psát básně při hudbě, tak jako při hudbě kreslím a vyklízím stůl. Že ono dílo nebude méně pravdivé. Hudba vlastně člověka jen přeladí a tak k němu ty verše lépe chodí. Samozřejmě musíte mít hudbu, které vás baví nebo ideálně uchvátí. Třeba tohle. :-)

Ve vlnách

Díváš se z útesu na vlny.

Díváš se z útesu na racků let.

Moře chce omývat tvé rány

a sůl v něm vyčistit všechen jed.

Ponoř se do vody klidně až po krk

a vnímej jen písčité dno.

Volně se nadechni a odhoď smrt

v myšlenkách tvých na všechno.

Zvolna se nadechni chladného vzduchu.

a zvolna vydechni, dívej se ke slunci.

Zbav všech se okovů svého strachu.

Dej světlým žítřkům maličkou šanci.

Nasedni na loďku, co pluje kolem.

Nasedni, vem vesla do ruky.

A vyjeď vstříc všemu a všem,

co čeká na tebe za těmi mraky.

Zářivý podzim

Poslední dobou nějak flákám blog. Jediné, co přidávám jsou jenom fotky z nedělních procházek. Nevadí. Nebudu se přece přepínat. Vždyť nic nepospíchá. Jo, kde jsou ty doby, kdy člověk potřeboval na všechno reagovat. Dneska mi je asi všechno jedno.

Víte, na co jsem se celý rok těšila? Na to, až budu moci fotit hnojníky. Ona to tedy není typicky krásná houba, ale nepřipadají vám taky úplně magické? Jsou, jaké jsou a přesto jsou. :-) Mají takové zvláštní vyzařování, které mi je něčím velmi blízké. Nevím, jak bych to popsala.

Nesbírám je pro jídlo, i když minulý týden by se jíst klidně ještě daly. To ještě nebyly tak rozteklé a černé. Tyhle jsou prostě jenom na koukání. Ale co. Jsou tak melancholicky nádherné.

A víte, co mě napadlo? Že by se měl vymyslet nějaký houbový horoskop. Jinou povahu má hnojník, jinou hřib či muchomůrka. A co třeba takové ryzce, holubinky, pavučince, čirůvky a v neposlední řadě bedly a žampiony, pýchavky, závojenky, hlívy... A to nepočítám všelijaké ty choroše a ostatní tvrdoně z pařezů. To by byl horoskop jedna báseň.

Sobotní zkoumání

Tentokrát jsem neměla nedělní fotografickou procházku, ale sobotní. To je nutno zdůraznit.

Ze začátku jsem šla tou samou trasou, jako minule. A vy moc dobře víte, jak moc ráda fotím houby. A ony si tak rostou jen tak na trávnících. A zkuste jim někdo říkat: "Tady nemůžete růst. Tady není les."

Ale hnojník se mi opět vyfotit nepodařilo. Je neustále rozmazaný, tak tady opět není. Tak příště. To už bude úplně zralý v celé své kráse. Zatím se pokochejte jenom těmito.

Vesnická odysea

Z minulé nedělní procházky jsou použitelné pouze tři fotky. Focení v civilizaci se asi ještě musím naučit. Vždyť v nejbližší přírodě jsem vyfotila snad všechno zajímavé, co šlo. Něco i dvakrát. A tak jsem to zkusila ve vsi. Jinými slovy: Hledat krásu i tam.

Víte, že letos jsem ještě nevyfotila takhle žádnou pampelišku?

ZÁŘÍ 2018: Rudolf Desenský - Alternativní medicína u psů

A další září je za námi a je tu další video měsíce. Tedy video, které se mi z mnoha shlédnutých videí líbilo nejvíce, které mě nejvíc poučilo atd...

Tohoto pána já jsem viděla v pořadu kočka není pes. Tak nějak jsem ho brala jako kudrnáče z televize. Teď vím, že i on mi může něco předat. Sestra mi kdysi říkala, že chce-li člověk zvládnout psa, musí myslet, jako pes. U něj mám opravdu pocit, že on to dokáže. :-)

(https://www.youtube.com/watch?v=zn8BTDNwXp8)