Název designu: Návrat pegase
Datum vytvoření: asi 7. 3. 2020
Vyroben pro: teprve.blog.cz
Dobrý den, vážení čtenáři, asi jste si všimli, že jsem před nedávnem vytvořila nový design na blog. Nazvala jsem ho návrat pegase. Asi už skončila půlroční doba temna a já se potřebuji koukat na něco růžového. Na něco jarního a plného nadějí. Před tím to bylo období hledání svých ztracených částí a seskládávání se do hromady. A při takových procesech se člověk prostě holt ponořuje do své vnitřní temnoty a nachází v ní nové vize. A to se chtě nechtě odrazilo i na vzhledu blogu. A teď se můžu klidně navracet sama k sobě.
Poslední dobou cítím jaro ve vzduchu a cítím jaro v sobě. Chci zase chodit bosa po měkké trávě. Chci zase poslouchat ševelení listů ve větru a obdivovat kvítky probouzejících se rostlin. Chci se hřát v prvních paprscích slunce a nechávat unášet svou fantazii na křídlech vánku. Chci se koupat v křišťálově čistých horských pramenech. A i když s mém okolí žádné takové nejsou, můžu o tom aspoň snít. Chci zpívat mrakům a kořenům stromů. Dokonce jsem zasela pažitku do květináčku, aby mi tu rostla nějaká bylinka. Ještě mám semínka řeřichy. Jarní bylinky dodávají sílu.
No zkrátka chci, aby mi příroda zase kolovala v žilách. A přitom je mi jasné, že mi příroda v žilách kolovat nedokáže. A když, tak jen tak z deseti procent. Víc ne...
Já nejsem přírody hodna. Tím spíš, že pracuji ve firmě, ve které se balí hnojiva. Hnojiva, z nichž některá z nich jsou umělá, zdraví škodlivá a zamořují spodní vody. Vlastně se tam zpronevěřuju sama sobě i přírodě. Je mi chvílemi špatně ze mě samé... To je věc, na které musím ještě hodně zapracovat. Nechci, aby mě věznil beton a jedy...
Nicméně design, který tu je, mě moc neuspokojuje. Protože je vlastně dělaný tím samým stylem, jako ten předchozí. Tudíž mi přijde málo kreativní. Musím přijít na něco úplně nového. To aby se člověk do toho mohl pohroužit a znovu zkoumat, co dělají neznámé funkce grafického programu, experimentovat...