24. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (24. 12.) - Zaběhnuté koťátko + bonus

Tak a už je to tady. Je štědrý den a zároveň jsme u konce s Adventním kalendářem 2020. Hurá.
Tahle báseň byla spíchnutá jen tak narychlo. Neměla jsem žádnou inspiraci, a tak jsem hledala píseň, která by mi ji dodala. Zkoušela jsem různé. Nakonec jsem skončila u písně "Zafúkané" od skupiny Fleret. A kupodivu vznikla vznikla báseň o koťátku.


Zaběhnuté koťátko

Koťátko bloudilo
po sněhových pláních.
Mňoukalo, plakalo
kdo ho zachrání? 

Třáslo se zimou.
V bříšku mu kručelo.
Běželo za mnou,
když jsem šel pro dřevo.

Vzal jsem ho do rukou.
Začalo tichounce příst.
Otřelo se o mně hlavičkou.
Již jsem ho nemohl opustit.

23. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (23. 12.) - Vánoční svařák

Ano, já si uvědomuji, že dle odborné terminologie se správně říká "horké víno" a že svářák je chybný název, ale dělejte, že to nevíte a užívejte si další drabble o sto slovech. které jsem dodělala teprve před minutou.

To jsem si jednou chtěl na Vánoce dopřát svařák. Tak jsem se rozhodl, že si zajdu k nedaleké hospůdce, kde mi ho u okýnka rádi prodají. Vystál jsem si frontu, a když jsem se dostal na řadu, sdělil jsem číšníkovi svou objednávku. O chvilku později jsem dostal vrchovatý kelímek s tím lahodným nápojem. Následně jsem se vydal opět k domovu.
Během chůze jsem ale bryndal pití po zemi. Musel jsem prostě upít alespoň jeden doušek. Jenže náhle, kde se vzal, tu se vzal, stál opodál policista a přísným hlasem se ptá: „Občane, to nevíte, že se na veřejnosti nesmí pít?“

22. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (22. 12.) - Zasněžená hora

Dobrý den, vážení a milí čtenáři. Cítíte to napětí? Loni o Vánocích jsem měla nějakou depku. Letos jsem ale na ně příjemně naladěna. Snad proto, že se tak těším, že už budu mít za sebou tenhle blbinec s názvem Adventní kalendář. Baví mě, ale zároveň mi i trochu leze krkem. Na druhou stranu je moje inspirace procvičena, jako nikdy. 

Dneska můžete uzřít mou malbu, vytvořenou podle této předlohy. A možná bych už ani jinak, než podle předlohy, malovat neměla. Jedině tak se to totiž vydaří alespoň trochu kloudně. Je to moje celoživotní dílo. Teď se cítím, jako opravdový malíř. Je tedy pravda, že na obrázku je mnoho nepřesností, nedokonalostí a nepovedeností, ale jinak to prostě neumím.
Použila jsem tempery. Víte, co mi dalo za práci trefit jenom tu oblohu? A také asi musím koupit novou bílou barvu. Tu přece používám pokaždé, na rozdíl od bílé pastelky, kterou nevyužiju skoro nikdy. A teď si myslím, že při tomhle obrázku bílá dostala zabrat opravdu hodně. Ale myslím, že mi tubička vydrží ještě tak na tři, až čtyři obrázky. Ale pokud se rozhodnu zase dělat sníh... 

21. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (21. 12.) - Zimní slunovrat

Toto období se nepojí jenom se zimou a Vánocemi. Je to především blížící se zimní slunovrat, který byl pro naše pohanské předky nejdůležitějším svátkem. A protože já ctím zimní slunovrat také, nemůže se to neodrazit v mé tvorbě.

Zimní slunovrat

Když je kolo roku
málem u konce,
vezmem se za ruku
a hned do tance.

Zapálíme ohně
uděláme kruh.
Ať je jídla hodně.
Každý je náš druh.

Zrodilo se Slunce.
Svítit bude zas.
Tma už je u konce.
Světlo čeká nás.

20. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (20. 12.) - Vánoční úklid

Takže, vážení čtenáři, máme tu opět drabble, tedy příběh přesně o sto slovech. Napsala bych něco delšího, jenže já teď vytvářím jeden vánoční článek za den a je to makačka. Nic těžšího bych nestíhala. Příště si to rozpracuju jinak. Na začátek budu dávat ty drobnější věci a ke konci budu prodlužovat. Letos už to musíte se mnou doklepat tak, jak to je. :-) 

A je to tu zase. Vánoční úklid. Člověk znovu utírá to, na co již rok usedá prach, přeskládává oblečení, které už snad sto let neměl na sobě a odsouvá skříně, aby ometl pavučiny na zdech za nimi. Nejefektivněji se tento nepořádek uklidí, když škrtnete sirkou, ale přece si nepodpálíte střechu nad hlavou, ne? 
Občas se ale přece jenom najde poklad. Něco, co jste už před dávnou dobou ztratili, před časem oplakali a teď jste to opět nalezli. Jako například již propadlou letenku na letní dovolenou na Maledivách, zasunutou mezi štosy starých časopisů, které ještě nikdo jako zázrakem neodnesl do sběru.

19. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (19. 12.) - Vánoční hvězdy

Dobrý den, vážení čtenáři. Vítejte u devatenáctého pokračování Adventního kalendáře 2020. Již budeme skoro u konce, že jo? Ani mi nebudete věřit, jak já už se těším, až to budu mít za sebou a budu se moci flákat. Ovšem do té doby, než začnu připravovat věci na Adventní kalendář 2021. Že je to totálně zbytečná činnost, říkáte? Aspoň se procvičím v psaní a kreslení. Musím trénovat, to víte.

Na dnešek jsem si pro vás připravila vlastnoručně vyráběnou vánoční dekoraci. Za žádných okolností jsem nemohla vymyslet, co zimního, či vánočního pro vás ještě nakreslit. Vždyť už jste snad viděli všechno. Zimní krajinu, sněhovou královnu, anděla, dokonce i vánoční zátiší. Co dalšího ještě? Prostě mě nic nenapadlo. 

Proto jsem se rozhodla něco vyrobit a přispět tak dalším článkem do rubriky "Ruční práce". Hledala jsem na internetu, kde se dalo. Na tohle jsem neměla suroviny, toto je zase na dlouho a tady to je zase tak infantilní Pak jsem ale našla něco, o čem jsem věděla, že to stihnu, není to náročné na materiál a bude to vypadat zajímavě.


18. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (18. 12.) - Za sněžným králem

Na dnešní den jsem měla naplánovanou báseň o zimním slunovratu. Pak jsem si ale řekla, že jí zveřejním až 21. prosince. Narychlo jsem tedy složila jinou. Nebyl to problém. Vlastně není nic jednoduššího, než složit báseň, pokud má člověk inspiraci.

Za sněžným králem

Kráčela cestou zasněženou,
kráčela krajinou snů.
Vyšla za písní nekonečnou
za svitem hvězdy ze stínu.

Na zimní horu sněžného krále
do země třpytu, vloček, ledu.
Brodí se sněhem a bloudí stále
On na ni čeká tam někde v hradu.

Tolikrát chtěl vyjít jí naproti.
Otevřít dveře, pustit jí dál.
jenže ho drží mrazivé prokletí
za hříchy staré, jak hradba skal

17. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (17. 12.) - Heavymetalové vánoce

Minulá povídka byla trochu delší. Teď bych naopak zveřejnila něco krátkého. Například drabble. Což je taková „povídka“ která má přesně sto slov. Otázka je, zda to čtenáře uspokojí. Já jsem tedy zatím zkoušela jen tripple drabble, které má tři sta slov. Při tom se můžu jinak rozšoupnout. 
Je vlastně fajn napsat něco tak rychlého. Že mě to nenapadlo dřív? Na adventní kalendář by to stačilo. A já se tu morduju s romány, které nejdou pod čtyři tisíce slov. :-)

Takhle to už chodí. V práci vám od rána do odpoledne v rádiu hrají popové novinky letošního roku, popřípadě disko hity osmdesátých let. A čím déle to posloucháte, tím více vám vadí, že dvakrát i třikrát denně slyšíte tu samou píseň. Teď v zimě je to ještě horší, protože každou chvíli zpívají „Vánoce na míru“ a „Venku je na nule“ Máte z toho tik v oku. Zkrátka tyhle songy nemůžete ani cítit a přeladit je nemůžete. Kolegyně by nadávala.
O to blaženější je ale chvíle, kdy přijdete domů a na starém CD přehrávači pustíte Heavy metal christmas od Twisted sister.

16. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (16. 12.) - Vánoční zátiší

Dobrý den, drazí čtenáři. Toto je další pokračování Adventního kalendáře, blogového projektu, kdy každý sen od 1. 12. až do štědrého dne zveřejním povídku, báseň či kresbu s vánoční si zimní tématikou

A dneska je na řadě právě kresba, kterou jsem vytvořila teprve včera. A protože jsem nevěděla, co nakreslit, zeptala jsem se ségry. Ta mi poradila vánoční zátiší. Nejdříve jsem ten nápad zavrhla, ale pak jsem si uvědomila, že zase tak marný nápad to také není. A tak jsem hledala na internetu nějakou fotku, podle které jsem to mohla nakreslit. A našla jsem tuhle.

Samozřejmě, že jsem to provedla tak, jak nejlépe jsem uměla, jako ostatně vždy. A přesto se mi na papír nevešlo vše, co bylo na fotce. Musela jsem některé věci vynechat. Tak snad to nevadí. Důležitá je jiná otázka: Jak se vám to líbí? :-)



15. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (15. 12.) - Přichází Vánoce

Tuhle báseň jsem vytvořila někdy na jaře nebo na začátku léta. Už nevím. Měla mít pořadové číslo 6.  Jenže pak mě zachvátil nápad, že 6. 12. musím zveřejnit něco s mikulášskou tématikou, a tak jsem tuhle odsunula na konec. Každopádně si myslím, že na dnešek se stejně hodí víc, ne?
Tímto jsem vypotřebovala veškeré povídkové, básnické a malířské předzásobení a nyní už budete mít všechno čerstvé.

Přichází Vánoce

Všude samé cukroví.
Pročpak asi, kdo to ví?
Budou přece Vánoce.
Já se těším nejvíce.

Všechna okna září, svítí.
Kometa po nebi sviští.
A na ní letí Ježíšek,
má dárků plný košíček.

Copak asi dostanu?
Boty nebo mikinu?
Hlavně, ať jsme všichni zdraví
a život nás pořád baví.

14. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (14. 12.) - Setkali se znovu

Pamatujete si na experimentální povídku, ve které se potkal vlkodlak Ondřej a upírka Zuzana? Tak tohle je jejich druhé setkání. Začala jsem to psát na začátku listopadu a dopsala to až dnes. Tento příběh se odehrává letos, tedy na pozadí covidových opatření. A protože mi je vláda neustále mění, může se stát, že zde jsou trochu zastaralá. Kdo to má také pořád přepisovat, že jo? Vždyť pro příběh to vlastně není vůbec důležité.
Co se týče povídky jako takové, tentokrát jsem se nějak nemohla dobrat ke konci. Patrně jsem se napojila na nějakou nekonečnou paralelní realitu. Vždyť to celé má 6483 slov. Tedy alespoň takhle to tvrdí Word. To předchozí povídka byla o polovinu kratší. No nevím, jak to budete chtít číst. Ale tohle je rychlé čtení. Já myslím, že to zvládnete za pět minut. 

13. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (13. 12.) - Archanděl Rafael

Drazí čtenáři. Vánoce jsou mimo jiné spojené i s anděly. A tak jsem si řekla, že by nebylo od věci nějakého nakreslit. Rozhodla jsem se rovnou pro archanděla Rafaela, protože bývá často spojován s léčením a uzdravováním. A to přece nyní potřebujeme, ne?


Tohle je vlastně velice vtipný obrázek. Nebýt těch křídel, tak ten muž opravdu vypadá, jako nějaký starověký poutník. Navíc ještě levák. Ovšem ta jeho bradka... Ta je jako pěst na oko. Každopádně má velmi milou tvář a to vám musí stačit. :-)

12. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (12. 12.) - Vánoce s koronou

Víte, jak vypadá literární dílo, které někdo napsal jenom proto, aby něco napsal? Přesně jako níže uvedená báseň. Povrchní, trapná, vůbec ničím nová, která v čtenáři nezanechá vůbec žádný dojem. A když, tak vyvolá pocit znuděnosti, za předpokladu, že by měla víc, než dvacet slok. Takový výkřik do prázdna, který si člověk mohl odpustit.

A přesto bych řekla, že to napsáno být muselo. Je to způsob, jak jsem si koncem října přestavovala průběh Vánoc. Zas tak moc jsem se nespletla, ne? Zároveň jsem se to snažila trochu odlehčit. Nechtěla jsem hodnotit situaci. Jen jsem se s ní potřebovala smířit. A možná ještě stále potřebuju. Tak snad to nebyl marný pokus.

Vánoce s koronou

Jaké asi budou
Vánoce s koronou?
Asi budou zmařený.
Obchody jsou zavřený.

Nikam ven se nedostaneš.
Vláda říká: „Doma budeš.“
Všechno koupíš v drogerii,
potraviny také žijí.

Vše ostatní přes internet.
Zaplatíš a přivezou hned
dárky velké, dárky malé.
Všechno prostě bude skvělé.

Rouškami strom ověšený.
Jsou to naše talismany.
Jasně, že to všechno zvládnem.
Každý bude zas svým pánem.

11. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (11. 12.) - Setkali se

Ani si nedovedete představit, jak mě bavilo psát tuto povídku. Pracovala jsem na ní bez větších zádrhelů. A v práci jsem také nemohla vydržet, protože jsem se těšila, až budu moci pokračovat v psaní. To už se mi dlouho nestalo.

Původně jsem tedy měla vymyšlené jiné téma, ale s tím se nedalo pracovat. Ještě nebylo uzrálé. A pak jsem si řekla: Co bych chtěla vlastně tvořit? Prostě napíšu to, na co mám náladu a příběh jen zasadím do vánočního prostředí.

A tak vzniklo tohle. Příběh nikterak akční, ale o to více je psaný s láskou. Vlastně je to takový experiment. Příběh, co je psaný z pohledů svou různých osob jsem ještě nepsala.

10. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (10. 12.) - Zimní královna

Tak, a je to tady. 10. prosinec. Tentokrát tu máme opět obrázek. Nepadlo mě, že bych mohla nakreslit zimní královnu. Moc se mi nepovedla. Trochu mi připomíná sochu Svobody, trochu Marilyna Mansona a trochu Madonnu. No zkrátka něco velice zlověstného. Navíc je obrázek takový světlý a nenaskenoval se moc dobře. Příště na to budu myslet a budu dělat alespoň tmavší obrysy, když už nic jiného. Až příště něco nakreslím, bude to vidět. Slibuju.

9. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (9. 12.) - U krmítka

Zima, to nejsou jen Vánoce, sníh a abnormálně studená rána. Jsou to především hejna hladových ptáčků, kterým člověk vykácel z přírody všechny keře, na jejichž pupenech a plodech se v zimě krmí. Proto jim občas musí hodit něco do krmítka, aby se jim aspoň trochu revanšoval.

Námět na tuhle jednoduchou a takřka dětskou báseň mě napadl v práci. No aby ne, když jsme zrovna balili všechno možné krmení pro zimní ptactvo. Člověku to prostě nedá. K tomu má člověk odpozorované, jak se který ptáček u krmítka chová a verše mu lezou do hlavy úplně sami.

U krmítka

Vrabci sedí v krmítku.
Budou sytí za chvilku.
Je jim ale velká zima.
Chtěli by teplejší klima.

Přilétla i sýkorka.
To je ale potvůrka.
Vezme zrnko do zobáčku.
Odlétá s ním na větvičku.

Přispěchal zelený zvonek.
Rozehnal ten jejich spolek.
Ten se vždycky zmocnil všeho
Krmení je prostě jeho.

8. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (8. 12.) - Vánoce paní Krakaticové

V době, kdy jsem chtěla psát vánoční povídku pro 8. prosinec v Adventním kalendáři, bylo prostě léto. Slunce, déšť, teplo, zahrádka… prostě absolutní absence vánoční nálady. Ač jsem se snažila vymýšlet, jak jsem chtěla, nic mě nenapadalo. A když už nějaký ten nápad přišel, psalo se to tak těžko. A to jsem si pouštěla vánoční písně a zapalovala svíčky. Prostě nic.
Zkrátka jsem potřebovala něco, co by mě inspirovalo. A tak jsem řekla svým sestrám a mamce, že potřebuju napsat vánoční povídku a že by mi měly říct nějaká slova, která bych tam použila. A ony se činily. Takže ta slova jsou: Koule, Svíčky, Mačeta, Orofar, Větrák, Nevím a Prdel.
Ihned jsem věděla, že jsem si na sebe upletla bič. Přece nejsem žádný Ruda s Ostravy. Ale stejně jsem si řekla, že to zvládnu. Mám na to přece půl roku, ne?
Nicméně to ještě neměnilo nic na tom, že jsem byla v koncích. Že jsem prostě nemohla proniknout do námětů, co poletují prostorem. Že mi prostě nešlo nahlédnout do paralelních realit, ve kterých by se odehrávaly příběhy, které bych pak mohla sepsat. Měla jsem pocit, že zvláště na povídky o Vánocích, jako by se vztavovalo nějaké embargo.
A pak jsem si řekla, že bych měla zase pátrat ve svých již napsaných +věcech. Jako tehdy, když jsem psala o Eduardovi a Tereze. Přece i v jiných mých příbězích jsou lidé, kteří se dříve nebo později dočkají Vánoc. Dlouho jsem o tom přemýšlela a pak jsem si vzpomněla na počin, který jsem psala někdy v páté nebo v šesté třídě. Měl to být dlouhý fantasy román, ale nakonec to ztroskotalo někdy u páté kapitoly, kdy hlavní hrdinku unesli do jiného světa, a já nebyla schopná psát tím cizím jazykem, kterým tam ty bytosti mluvily. A to už jsem měla sestavenou gramatiku a vymyšlené obrázkové písmo, ale bylo to tak komplikované.
Asi si říkáte, proč se tedy chci po letech pouštět do něčeho takového, viďte? Vždyť už ani nevím, jak se ta hlavní hrdinka jmenovala. Nepamatuju si ani, jak se jmenuje její bratr. Snad jen, že byli příjmením Šiškovi. Nicméně tato dívka měla spolužačku Věru Novou a Věra byla vnučkou paní Krakaticové, která ve skutečnosti byla čarodějnice, o čemž neměli ponětí ani její nejbližší, a měla tam sehrát zásadní roli, ale nikdy jsem pořádně nevěděla jakou. Nicméně… jak asi vypadají Vánoce paní Krakaticové?

7. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (7. 12.) - Zasněžená chaloupka

 Ach, to jsem se zase pokoušela kreslit. Vzala jsem voskovky a uskutečnila to, co se mi v hlavě rodilo už dlouho. Zasněžená chaloupka zasazená do zimní krajiny. Tolikrát jsem to zkoušela a tolikrát se mi to nepovedlo. Nakonec tahle verze byla asi nejlepší. Na obrázku se mi nejvíc líbí ta hromada dříví úplně napravo. Nebyla vůbec lehká. Nevěděla jsem vůbec, jak takovou hromadu nakreslit. Věděla jsem ale, že v jednom dílu seriálu „Slovácko sa nesúdí“ hromadu s dřívím měli. A tak jsem si ho pustila a mohla začít tvořit. Když jsem to ukazovala pak mamce, říkala, že to vypadá, jako uhlí. No posuďte sami. 


6. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (6. 12.) - Mikulášská nadílka

Vím, Mikuláš s čerty obvykle chodí 5. prosince. Jenže nápad, že bych měla vytvořit něco s mikulášskou tématikou, mi přišel až před pár dny. A na 5. 12. mi vychází povídka. A na honem vymyslet nějaký kloudný příběh, dá fušku. Je to pak nedokonalé, jak sloh do školy. A tak jsem se pustila do básně. Ta je rychlejší.

Nicméně když jsem psala tohle, asi jsem musela mít výjimečně dobré rozpoložení. Já jsem normálně vytvořila veselou báseň. To se prostě stává málokdy. Většinou píšu básně o marnosti a o utrpení, někdy i o nějakém rádoby duchovním tématu. Ale že by se mi někdy povedlo něco lehkého a bezstarostného? Kde se to ve mně vzalo? Je ale fakt, že to nejspíš němá valnou uměleckou hodnotu. No co... 

Mikulášská nadílka


Rok se s rokem sešel,
přicházejí zas.
Čert, Mikuláš, anděl,
chtějí vidět nás.
 
Zdali pak jsme byli hodní,
budou se nás ptát.
V košíku jsou dárky k mání.
Pro nás také snad.
 
Brambory nám nedají.
Šetří si je pro sebe.
A uhlí už nemají.
Copak čeká na tebe?
 
Pár oříšků, datle, fíky.
Mikulášek z čokolády.
A nakonec mandarinky,
které máme všichni rádi.

5. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (5. 12.) - První společné Vánoce

Tahle povídka volně navazuje na mé rádoby veledílo „Na hranici smrti“. Příběh o starém inkvizitorovi, co zemřel a potom teprve zažíval neobyčejné události. Klidně si to můžete přečíst. Pokud nechcete, nevadí. Pro pochopení téhle vánoční povídky to není nezbytné.

Zde vystupuje zelinář, amatérský exorcista a teď už i kronikář a sepisovatel jakéhosi deníčku Eduard. V předchozím vypravování sehrál důležitou roli. O jeho dalším životě nemusíme vědět nic. A to ostatní se tam dozvíte.

No nic, tak se vydejte vstříc povídce plné historických nepřesností, nudných zápisků a ničím nezajímavé zápletky.

4. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (4. 12.) - Výšivka: Zvonky

Tohle je první a poslední vyšívaná věc v tomhle adventním kalendáři. Tyhle zvonečky, ač jsou veliké 10 centimetrů, mi trvaly několik let. Jsem pomalá, co? Já to mám vždycky v návalech. Čtrnáct dní v kuse vyšívám a pak půl roku nic. Ať tak, či tak, je to dobrá zábava k televizi. Tu už si ale raději ani nepouštím.


Pokud bych si to měla zhodnotit, moc se mi nepovedla ta mašlička. Je taková zubatá. U těch zvonků už to pak bylo lepší. To už jsem to vyšívání měla procvičené. 
Nicméně s tímhle počinem jsem si na sebe ušila novou zodpovědnost. Zavedla jsem sem totiž rubriku ruční práce. To jsou věci. A to jsem se tomu vyhýbala celé léta, jako čert kříže. Ale uznejte sami. Pod štítek Kresby se to nehodí a grafika to také není. 

3. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (3. 12.) - Sněhová vločka

 Tuto báseň jsem napsala tak tři dny po tom, co jsem dopsala příběh o Violett. Musela jsem přece nějak využít toho vánočního naladění. Takovou dobu mi trvalo se do něj dostat a teď bych to měla nějak promarnit? Ne, to jsem přece nemohla dopustit. A víte, jakou dá práci si vánoční náladu udržet, když bylo počasí jako v říjnu? Ale nezdržujme. Moc často se mi nestává, že by mě dojala má vlastní poezie. Přesto se tak stalo. Hlavně ta poslední sloka.

A víte, že jsem tento měsíc poprvé ocenila, že taky na blogspotu jde článek přiřadit do dvou rubrik? Takhle lidé najdou vše nejen pod štítkem !Adventní kalendář 2020, ale i básně pod štítkem básně,, či kresby pod štítkem kresby. Beru to jako výhodu. Obešla bych se klidně bez toho, ale takhle je to taky fajn. :-) 

Sněhové vločka

Sněhová vločka padá k zemi,

tak jako hvězda, co letí oblohou.
A až sem dopadne, bude tu s námi
pro radost všech. Není tu náhodou.
 
Sněhová vločka padá k zemi
z krajiny, co je za mlhou.
Každá je jiná, tak jako my,
co vločky drtíme pod nohou.
 
Sluneční paprsky hladí zemi.
Hladí i vločku sněhovou.
Byla tady, teď tu není.
A tohle také není náhodou.

2. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (2. 12.) - Nejhezčí dárek

Tuto povídku jsem napsala už na konci prosince 2019. Až takový jsem tenkrát chtěla mít náskok. To, že se budu celý 2020 flákat, jsem si nechtěla připustit. A také bylo o svátcích volno, tak proč to nevyužít k tvorbě? A to, že jsem právě před tím dočetla jeden milostný román odehrávající se ve středověkém prostředí, mě dost ovlivnilo. Proč ne? Ono se to tak pěkně píše.

 

1. prosince 2020

Adventní kalendář 2020 (1. 12.) - Vánoční oddělovač 2020

 V roce 2017 jsem poprvé viděla na jednom blogu projekt „Adventní kalendář“. Ten měl spočívat v tom, že každý den od 1. 12. do 24. 12. jeho autorka zveřejnila nějakou povídku či báseň s tématikou Vánoc nebo zimy. Nakonec s tím skončila asi 10. prosince, protože už neměla sílu ani inspiraci to dokončit. Že každý den psát něco o Vánocích dá prý fušku. Věřím. Musí to být opravdu náročné. Každopádně od té doby jsem to toužila zkusit taky. Dala jsem si závazek, že o Vánocích 2018 to spustím. Jenže ouha. Prostě jsem na to během roku úplně zapomněla. Vzpomněla jsem si, až když jsem Adventní kalendář viděla na jiném blogu. Takže zase pozdě. A ani v roce 2019 jsem to nestihla. Zkrátka jsem si uvědomila, že takhle se to dělat nedá. A že když se hecnu, a v roce 2020 každý měsíc vytvořím dvě věci, ať už povídky, básně, kresby nebo pokusy o grafiku, tak v prosinci to budu mít všechno. A adventní kalendář bude a sama sobě tak můžu dokázat, že to jde. Ať je to ale jak chce, jsem s vytvářením někde v polovině a nevypadá to, že to dokončím. Dokonce jsem to chtěla odložit až na prosinec 2021. Jenže já se toho už nemůžu dočkat. Nakonec jsem si řekla, že to risknu a dodělávat do budu za pochodu. Tak mi držte palce a občas mi pošlete nějakou pozitivní myšlenku, ať to zvládnu dodělat. 

Takže bych začala vánočním oddělovačem, který byl vytvořen speciálně pro Adventní kalendář 2020 a bude vás provázet po celých následujících dvacet čtyři dní. Tato myšlenka mě napadla sice až v dubnu, ale to mi nijak nezabraňuje z toho udělat první článek.

Vlastně je to úplně první oddělovač, který jsem kdy sama dělala. Není to žádný kradený přebarvený, jako obvykle. Stáhla jsem si jenom to mašličku. Dal mi velkou práci, i když to ve výsledku tak nevypadá. Asi potřebuju nějaké odborné rady, jak vyrobit něco, co by bylo skutečně vkusné. Ale za tu legraci to stojí.

Adventní kalendáře

Adventní kalendář je projekt, kdy každý den od 1. 12. do 24. 12. přidávám povídku, báseň, kresbu, či cokoliv jiného kreativního. Přeji vám tedy příjemné počtení a pokoukání.

 Adventní kalendář 2020

Adventní kalendář 2021