Toulky po místech tichých

Dobrý den, drazí čtenáři. Pamatujete si, jak jsem vám slíbila, že zveřejním článek jednou za tři dny? Tak jsem to nesplnila. Jednak jsem nevěděla, jak sérii fotek z 22.11. nazvat, a jednak po nás v práci chtěli tolik přesčasů, že jsem na nějaký blog ani neměla náladu. A také mě občas pobolívaly zuby. Tak jsem se prostě na to vykašlala a do budoucna vám už nic neslíbím. 

Jinak s pojmenováváním článků mám neustále nějaké problémy. Člověk potřebuje, aby pojmenování zachytilo atmosféru na fotkách a zároveň chce aby znělo tajemně, skoro až pohádkově a zároveň nebylo trapné. A právě tohle se mi prakticky nikdy nepovede. Jak tohle řešíte vy? A není jen moje neschopnost vymyslet název důkazem, že mé fotky jsou mizerné, nebo přinejmenším všechny stejné?

A teď konečně k fotkám. Prakticky skoro celý podzim míjím na různých místech takové keře s růžovými bobulkami, které se později rozevřou a jsou v nich takové oranžové kuličky. Celé léta přemýšlím, jak se to jmenuje. Teď mi stačilo pár minut hledání na internetu, abych zjistila, že je to brslen evropský. Záhada vyřešena.

17. listopad v přírodě

Někdy na konci července jsem usoudila, že mám už vyfocených fotek příliš mnoho a že fotím rychleji, než zveřejňuji na blogu. A tak jsem si na své procházky dlouho foťák nebrala. Byla potřeba pauza. Teprve v poslední třetině podzimu jsem se rozhodla, že nastal čas pauzu ukončit.

17. listopad je slavný den. Všichni víme, čeho je to výročí a každý na něj má svůj vlastní pohled. Někdo si užívá volného dne u televize a někdo už jen z principu chodí demonstrovat a už z toho má docela i dlouholetou tradici. V takové zimě. Já jsem ten den šla na procházku a to víte, že jsem si dala sakra záležet, abych nepotkala žádné lidi. Ti přece jen narušují rozjímání.

U první fotky zrovna začneme docela odvážně. Poslední dobou se totiž docela zaměřuji na UFO mraky. Tedy mraky, které svým tvarem připomínají létající talíře a někteří lidé dokonce tvrdí, že v takových oblacích, se dokonce ty mimozemské lodě maskují. Nevím, co je na tom pravdy. Já se pořád zdráhám tomu plně uvěřit. To mi ale nebrání tyto mraky fotit. Například tenhle UFO mrak je pěkný.

Květinový ráj

Dobrý den, mil čtenáři. Venku je zima sníh a mráz. Tak proč si na chvíli nepřivolat léto. Dneska pro vás mám fotografie z 5. července a 12. července. A ani u jedněch netuším, kde byly foceny. Zapomněla jsem to.

Tak tedy začněme tím 5. červencem. Tohle kvítí se mi vždycky velice líbilo. Roste hodně na loukách a  u cest. Tady je ale vyfocené dost špatně. Asi byl ten den moc velký hic. To bych si jinak dala více záležet.

Přečtené knihy za rok 2020

Dobrý den, vážení čtenáři. Teď v lednu mám obvykle ve zvyku zveřejňovat seznam knih, co jsem přečetla v předchozím roce. Neměla bych na tohle zveřejnit nějakou samostatnou rubriku? Už bych tam měla pátý článek. Možná časem. Třeba se někdy v budoucnu rozhodnu psát recenze na to, co jsem přečetla a pak to všechno naflákám pod štítek "Přečtené knihy". Jenže recenze já psát neumím a asi by mě to ani nebavilo.

 Loni touhle dobou, jsem se chvástala, že v roce 2020 přečtu 15 knih. Jak to ale dopadlo doopravdy?

Květy pod letním nebem

Dobrý den, drazí čtenáři. Je nejvyšší čas konečně zveřejnit všechny fotky z roku 2020, že ano? Snažím se o to od jara, ale pořád se to nedaří. Zejména proto, že neustále přibývaly nové. Tak to musím nějak urychlit. Třeba tím, že dám fotky ze dvou procházek do jednoho článku. A dneska by to zrovna šlo, protože ty čtyři ze 14. června jsou dost podobné těm třem z 21 června. Nevím ani v jednom dni jich nebylo mnoho, takže se ani nemusím bát, že by článek byl příliš dlouhý. 

Jenom jsem dlouho nevěděla, jaký vymyslet název článku. Zejména je to tím, že fotky byly vyfoceny již tak dávno, takže se mi nevybaví všechny okolnosti. A také se mi na nich nestal žádný velký zážitek. Dumala jsem nad tím dva dny a nakonec jsem zvolila to, co jsem zvolila. 

Takže začneme tedy tím 14. červnem. Na první fotce můžete vidět můj oblíbený keř. Před lety jsem ho identifikovala jako nepravý jasmín, neboli pustoryl. Ve skutečnosti to s pravým jasmínem nemá nic společného Ani příbuzní si nejsou. Jenom ta omamná vůně. Poprvé jsem si tohoto keře všimla v červnu 2018. Předtím ne, ačkoliv už tam musel růst celé věky. Asi jsem holt tudy procházela vždy, když to nekvetlo a tak jsem to pokládala za obyčejné roští. 
Od té doby se pokaždé těším, až vykvete abych si k němu mohla přivonět. Ale vždy jsem to nějak promeškala. Až v roce 2020 se mi poštěstilo. Takže si musím do diáře napsat, že pustoryl vykvétá v červnu.

A nějaký odporný slizoun mi tam zase hodil odpadek.

20 pozitivních událostí roku 2020

Dobrý den, vážení čtenáři. U Káji na blogu jsem asi před měsícem našla článek, ve kterém si sepsala seznam 20 krásných věcí, které se jí staly za rok 2020. A já to viděla jako příležitost, jak i o svém životě přemýšlet trochu pozitivněji.
Neměli jsme lehký rok. O to větší mi dalo práci nějaké dobré události najít. Ale zvládla jsem to. I když je pravda, že jsem se musela občas poradit se svými blízkými, co mám do svého seznamu přidat. Vůbec nejsem zvyklá myslet pozitivně. A nikdy jsem to ani nepotřebovala, když už jsme u toho. 

Ale byla by z toho hezká tradice. Tak si tedy společně přejme, aby lidé v příštím roce snáze nacházeli pozitiva kolem sebe.