Sražená
Sražená k zemi pěstí byla.
Zmlácená, ani nedutala.
Pláče tak nahlas, až to rve uši
a její slzy nic nevysuší.
Zklácená k zemi naříká, sténá.
Ustrne se nad ní kdejaká stěna.
Omítka se drolí pod jejím žalem,
až se i cihly rozbrečí málem.
Tříhlavá nestvůra hlídá jí v noci.
Tříleté vězení snoubí se s mocí.
Přes den jí střeží černá kuna,
která svůj trest nikdy nevykoná.
Smutná a krásná báseň
OdpovědětVymazat