8. října 2021

Modré nebe nad krajinou

Dobrý den drazí čtenáři. Na téhle procházce jsem si zvolila tu samou trasu, jako tehdy, když jsem fotila sérii Z nových úhlů pohledu. Tehdy jsem nedošla až nakonec kvůli bahnité cestě. Podařilo se mi to tentokrát? To se dozvíte, když rozkliknete tento článek. 

Tenkrát toho 5. září byl neuvěřitelně slunný den. Takové sluníčko snad svítilo za celé léto jenom třikrát. Jinak byly spíše mraky. Ale září nám začalo vskutku zářivě. Mám dokonce dojem, že od května jsem jedinkrát nevyfotila takto čistou a modrou oblohu.
Na fotce se také dobře vyjímá kontrast listnatých stromů napravo a těch jehličnatých nalevo. Jako by se na té cestě setkávaly dva rozličné světy. aby spolu mohly pohovořit.

1. října 2021

Skrze louky a vodu

Zdravím, vážení čtenáři. Dnes se společně podíváme na fotky z 15. srpna. Tentokrát jsem opět měla problém s vymýšlením názvu. S tím jsem se potýkala naposled... někdy před měsícem. Co si budeme povídat. Někdy jsou fotky tak různorodé, že se jen těžko pojmenovává. A tak mi nezbylo nic jiného, než si zavzpomínat, jak probíhala situace, při které jsem zrovna tu konkrétní sérii fotila. Ale to přece dělám vždycky, ne? Nakonec mi název "Skrze louky a vodu" přišel nejpříhodnější.Takto procházka byla poměrně dlouhá a komplikovaná. Navštívila jsem při ní mnoho mých oblíbených okružních tras a spojila je v jednu velikou. 

Hned po šesti minutách mého putování jsem u božích muk narazila na tyto přenádherné houby. Hned bych je sebrala, jenže to, že rostly na místě, kam běžně chodí čůrat cizí pejsci, mě docela odradilo. A taky jsem tušila, že mě ještě čeká dlouhá cesta a nechtěla jsem je s sebou tahat. Takže nakonec zůstaly tam, kde jsou. 

24. září 2021

Když fotím motýly

Dobrý den, milí čtenáři. Je tu další pátek a proto je třeba zveřejnit další článek. Před časem jsem se tak rozhodla, že musím příspěvky na blog vydávat jednou týdně v jeden konkrétní den. Jen tak se přece dá zabránit tomu, že vydám tři články krátce po sobě a pak měsíc v sobě nenajdu energii tvořit nic nového. Takhle se to tak nějak rozloží. Člověk se ani neunaví a ani nemá syndrom vyhoření. Samozřejmě, že i tak mám chvíle, kdy mě baví dělat články víc a jindy zase méně. Myslím že to jde v cyklech. Ve svých plodnějších obdobích se mi třeba podaří vytvořit víc věcí. Když to člověk zveřejní všechno najednou, tak pak nemá materiál pro to, aby cokoliv publikoval ve dny, kdy nemá žádnou inspiraci. 

A teď k fotkám. Jsou ze dvou různých procházek. Minule jsem se zmiňovala o tom, jak jsem chtěla fotit motýly a vůbec se mi to nedařilo. Tentokrát jsem se o tom chtěla pokusit znovu. A jak se mi to povedlo, musíte posoudit sami.

Tyto fotky jsou z 4. srpna. Ten den jsem nechtěla jít nikam daleko. Na nebi byly takové děsivé mraky. Bála jsem se, že zmoknu. Ale pes se potřeboval projít. Respektive já měla náladu někam jít a pes trval na tom, že musí se mnou. Jako vždy.

Hned po půlhodině se mi poštěstilo a já uviděla modráska. Těch už dneska moc není. Díky průmyslovému zemědělství ubývá z přírody rostlina krvavec toten, který potřebují k životu jeho housenky. Proto je pro mě takový svátek, když tu rostlinu nebo tohoto motýla spatřím. Není to bůhví jak povedená fotka. Ale jako dokumentace to asi opravdu stačí. 

17. září 2021

Sen - Výprava do práce

|Nedávno jsem si vzpomněla, že tady na blogu mám rubriku "Sny", kam bych správně měla zapisovat to, co se mi v noci zdálo. A vidíte. Blog existuje bez mála šest let a za celou dobu jsem tam stihla přispět jen dvěma články. Svým způsobem se to neodpustitelné.

Normálním lidem se zdají noční můry, ve kterých je honí nějaký zabiják, ve kterých jsou připoutáni ke stěně a lezou po nich červi, a tak. Mě, když se zdá špatný sen, většinou je o práci a jsem z něj špatná ještě dvě hodiny po probuzení. Zrovna tenhle, co se mi zdál 5. září mě vyvedl z míry a po probuzení jsem si skoro i myslela, že se mi to stalo doopravdy.

10. září 2021

U motýlí louky

Zdravím, vážení čtenáři. Dnes se společně podíváme na fotky z 30. července. A kupodivu to nebyla neděle, jako vždy, nýbrž pátek. Tak nějak jsem trochu začala kašlat na to, že fotit budu pouze na nedělních procházkách. Částečně to asi také zavinila dovolená a to že v týdnu bylo často lepší počasí, než o víkendu. Z toho důvodu proto v neděli člověk často nikam ani nešel. 

Ten den byly mraky opravdu jako malované. Jinak, mě se tahle fotka zdá nějak povědomá. Jako bych jí už někdy fotila. Když jsem na blogu, jestli tam nebudu mít vyfocené stejné místo, našla jsem jen toto. druhá fotka v článku "Po větru" mi přijde trochu podobná. Ale je to úplně jiné místo... Úplně jiný strom. A když tak o tom přemýšlím, tak i při psaní tohoto úryvku mám pocit déjà vu. Jako bych to už někdy psala, i když jsem to nepsala. A možná se mi to zdálo ve snu. A možná mám jenom v podvědomí nějak zasunutou vzpomínku na to, jak jsem to fotila. Proto mám pocit, že už jsem viděla toto místo. To bude tím. 

3. září 2021

Odvrácená tvář přírody

Původně jsem tuto sérii fotek z 11. července chtěla nazvat "Mokvající odpoledne" a bylo by to velmi přesné. Ale sebekriticky jsem uznala, že to asi nebude úplně ono a že musím vymýšlet dál. Pak mě napadlo pojmenování "Příliš mokrý den". Taky by se dalo použít. Ale "Odvrácená tvář přírody" mě napadlo už když jsem  to fotila. A teď jsem si na to vzpomněla. 

Na první fotce můžete vidět svlačec. Protože prostě miluju svlačce. Tady se ale moc nevyjímají, protože jsou trochu zarostlé v trávě. Tak příště, no. Ještě asi kvetou, tak je můžu fotit ještě nějakou dobu. 

27. srpna 2021

30. den hudební výzvy - Písničky, jejichž videoklipy spolu mají něco společného

Zdravím, vážení čtenáři. Tohle je poslední příspěvek do třicetidenní... dobrá... do mnohaleté hudební výzvy. Už jsem měla strach, že to ani nedokončím. Ale zadařilo se. Tentokrát jsem sem měla dát písničky, u kterých si myslím, že jejich videoklipy mají něco společného. Bylo to náročně, to vám řeknu. Shlédla jsem mnoho hudebního materiálu na youtube a nic jsem nenacházela. Někdy jsem nad tím usilovně přemýšlela a jindy nad tím zase meditovala. A opět bez úspěchu. To až po mnoha úmorných měsících mě cosi osvítilo. 

Rozhodla jsem se nakonec pro píseň Umai od Skupiny Shireen a Les kostí od skupiny Delorein. Jejich videoklipy se od sebe tak liší a zároveň jsou si tolik podobné.


20. srpna 2021

Mír kvetoucích rostlin

Dobrý den, vážení čtenáři. Dneska zveřejním trochu netradiční sérii fotek. Nebude to jen takový ten obvyklý záznam z procházky. Uvidíte mimo jiné i pokojové rostliny a květiny ze zahrádky. Spojila jsem to všechno do hromady.

Toto jsem vyfotila 22. května. Kromě vánočních kaktusů v pozadí je tam i veliký květ jiného druhu kaktusu. Lituju, že jsem tenkrát tu rostlinu nevyfotila i jako celek. Ale tenkrát mě to nenapadlo. Mě opravdu zaujaly jen ty úchvatné květy. Snad se mi poštěstí v příštím roce. Díky záznamu už i vím, ve kterém období to mám přibližně očekávat. Doufám jen, že na to nezapomenu. 

13. srpna 2021

Magické výhledy

Dobrý den, drazí čtenáři. Dneska se spolu podíváme na fotky z 6. června. A dneska jich je zase hromada.

První fotka je z jednoho z těch míst, kde vypadá tak skvěle, když svítí slunce. Respektive, když se sluneční paprsky odráží od tě věčné louže, co je na té louce. Jenže jako na potvoru obloha je potažená mraky a po louži tam zbyl jen zažloutlý flek. Vzácná to chvíle. Možná  jediný okamžik z celého roku. Jinak furt prší.