15. srpna 2018

Jako Stonehenge

Oni sice říkali, že se ochladilo, ale tuhle nedělní procházku mi bylo úplně stejné horko, jako tu předchozí. Ty tři stupně už nic neznamenají. Ale nevadí. Fotkám to neuškodilo.

U tohohle je poznat, že to je docela běžný jetel. Ono jak v pátek pršelo, tak je nějak hezčí.


A toto je moje nová stavba z kamenů. Tentokrát do kruhu. Skoro jako Stonehenge, ale lepší. Víte, jakou dalo práci najít kameny s tak ideálním tvarem, aby na sobě držely? Obzvlášť ve svahu? Na rovině bych to snad už ani nezvládla. Ono to stejně za chvíli spadne. A to nikdy nestavím nic, co je širší, než půl metru.


A bodláky. Až na fotce jsem si všimla, jak je ta obloha ten den začárána.


Kuličky z černého bezu. Ty jsem jednou jedla za syrova po hrstech, a pak mi bylo zle. Už to neudělám. :-)


A tohle je buď líčidlo jedlé nebo líčidlo americké. Tak nějak na tom nepoznám rozdíl.


2 komentáře:

  1. Na ochlazení taky čekám už dlouho a i když mamka ráda sleduje předpověď a pak mi sděluje nadcházející změny, většinou tomu nevěnuji pozornost, protože je vedro prostě nonstop... A tři stupně opravdu nic neznamenají.
    To ovšem nebrání pěkné biologické procházce, nejkrásněji jsou zabrány ty bodláky ♥ líbí se mi, že tam jde vidět tak pěkně kousek nebe. :)
    A oceňuji tvou trpělivost se stavnou tvého soukromého stonehenge.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář