Víroza, chřipka čí angína?

Normálně mi neuvěříte. Strašně stůňu. Prostě si mamka přinesla bůh ví odkud nějaký virus a ten roznesla po celém baráku. Jeden den měla jen takovou tu zadní rýmu. Ten druhý jí už bolelo v krku. Pak jí stoupla teplota na třicet osm stupňů a bolela jí hlava.

Mám podobné příznaky. Také nejprve zadní rýma. V pátek mě začalo trochu pobolívat v krku. Druhý den v sobotu ráno jsem se probudila a tak mě tam řezalo, že jsem myslela, že snad mám tu spálovou angínu, se kterou marodí už dva lidi v práci. A tak jsem si řekla, že počkám, jak se to bude vyvíjet dál, popřípadě si nastuduji příznaky, jako to dělá každý správný hypochondr, když uzří, že něco doopravdy není v pořádku. Dnes už vím, že to není ono. Další ten mě začala urputně bolet hlava a bolest v krku se mi ještě zvýšila. A ta rýma. Ten ucpaný nos. Ty zalehlé uši. K tomu všemu jsem měla ještě pocit, že mi malinko natekly uzliny na krku. K večeru jsem dostala teplotu a bylo mi na nic. Celý den jsem byla nucena proležet u televize. To bylo za trest. A ovladač ležel tak daleko a já to nemohla vypnout, abych mohla číst Lovce mamutů. Ale ani té četby jsem nebyla schopná. Bylo to na mojí bolavou hlavu příliš namáhavé. Jo, rýpněte si. Jsem lempl.

No jak říkám. Bylo mi tak zle, že jsem ani u toho počítače nemohla sedět déle než dvacet minut. A to je docela vážné.

A co teprve v noci. Lehla jsem si a zakrátko usnu. Celou dobu se mi zdály tak divné sny. Něco jako, že nějací lidé lopatami z jednoho tunelu hází mazlavé bahno do druhého. A když už to nebylo kam házet, někdo zařval cosi jako: "Hotovo, můžem." To jsem se vždycky pak probudila a vysmrkala jsem se, protože jsem už vůbec nemohla dýchat a nos jsem měla plný sekretu. A poté jsem znova upadla do lehkého spánku. Pracanti tak mohli pokračovat v činnosti. A takhle se to opakovalo ještě několikrát. Jediný kapesník nezůstal suchý. Měla jsem i takový mezičas, kdy jsem hodinu byla vzhůru a naříkala jak mi je divně a jak mi ta hlava bolí. Napadlo mě, jestli to není zánět mozkových blan. Také jsem si plánovala poučit se o příznacích. Moje podezření se dnes nepotvrdilo. Pak jsem naštěstí usnula tvrději a vzbudila jsem se před půl devátou.

A vůbec, je mi o něco lépe. Tedy pořád musím každých sedm minut smrkat a pálit v krku a v nosohltanu mě nepřestalo. Nicméně hlava mě nebolí a ani uši nemám tak zalehlé. A ani zimnici nemám.

Nicméně se necítím na to, abych šla v úterý do práce. Protože v práci je prach, průvan, honičky a hlavně tucet tuberáků, co se rozhodli své mikroby šířit do ovzduší. Vždyť bych zase skončila na antibiotikách. Sama přece cítím, že se nemoc ještě neblíží ke svému konci. Možná se dostala lehce za půlku, ale podle mých propočtů, mě čekají ještě tři dny, než začne všechno doopravdy polevovat. Navíc jsem dnes úplně ztratila čich a jsem poměrně zesláblá.

Dnes ráno jsem si dělala hrachovku z pytlíku. Psali tam za neustálého míchání přivést k varu. No měla jsem co dělat, abych vydržela tu chvilku stát. A přitom jsem zvyklá stát celou směnu a tohle by mě nemělo rozhodit. A to vám ani nebudu vyprávět, jak jsem necítila plyn, když mi to ve chvilce nepozornosti přeteklo a uhasilo plamínek, a pak jsem si tři minuty divila, proč mi ten vařič špatně hřeje. Ne, už nikdy nebudu při viróze používat plynový sporák. A není to už chřipka? Či nějaký mutant, který ještě není pro mojí imunitu známý? Plánuju navštívit doktorku. Snad mi řekne, co mi je doopravdy. Ale bez toho, aby poslala hleny do laboratoře, to stejně nezjistí. A stejně neznám všechny druhy a poddruhy virů a bakterií, které na světě existují.