11. Zoufalá

Zoufalá

Slza horká po tváři stéká

a nářek se line do všech stran.

I ten sýček tak žalostně houká

a oblohou letí hejno vran.

Den se střídá s nocí zlou,

to když anděl smrti křídlem mách.

Kdo utěší duši zoufalou,

když je všude jenom krach.

Zda-li mi někdy vesmír pomůže.

když žadoním o úlevu.

Za to utrpení nikdo nemůže

a přesto nenacházím útěchu.