Při psaní téhle básně jsem musela mít nějakou světlejší chvilku, protože v ní je o něco méně negativity, než v ostatních básních.
Dávno, je to dávno
Dávno, je to dávno.
co v sadě kvetla hrušeň.
Dávno je to dávno,
co zněla tahle píseň.
A milion nocí
uběhlo mezitím.
A milion nocí
se mihlo jako stín.
Střídání nocí a dnů
přináší jen zmatek.
Střídání nocí a dnů.
Proč tolik těch zkratek?
Když ledy pukají,
sníh číhá za zády.
Když ledy pukají,
chci být tam, ne tady.
Mlhy se rozplynou,
v nich křišťál do tmy září.
Mlhy se rozplynou
v nich prsten na oltáři.
První dvě sloky jsou fakt pěkné. Druhá fakt krásná.
OdpovědětVymazatMlhy se rozplynou světlo se rozzáří,
OdpovědětVymazatslzy mi dojetím stékají po tváři.
Krásně napsané.
Těším se na Tvou sbírku básní...
OdpovědětVymazat