23. Šedá křídla oblohy

Už tak dlouho jsem nenapsala žádnou báseň. Třeba v létě jsem měla mnoho inspirace. Měla jsem několik básní do foroty, a tak jsem mohla dávat na blog každou neděli jednu. A pak došly, ale to nevadilo, protože každý týden člověk nějaké verše zvládl vyvrhnout. A pak přišla doba útlumu a nic. Od té doby, co jsem začala meditovat, mám menší napětí, a tak mě nic moc nenapadá. Ale i psaní básní je jistý druh meditace. Dnes mi vzniklo tohle. A ani já tomu nerozumím. Tak to na sebe nechte jenom působit.

Šedá křídla oblohy

Pod šedými křídly

temné oblohy

blýskají se hvězdy,

co do trávy spadly.

Pod šedými křídly

mračné oblohy

setkaly se hvězdy

v lidském obydlí.

Pod šedými křídly

chladné oblohy

sedí všechny hvězdy

klidně na židlích.

Pod šedými křídly

smutné oblohy

teď čekají hvězdy

na plamen co tam dlí

Pod šedými křídly

krásné oblohy

touží všechny hvězdy

vzlétnout za světly.