25. ledna 2021

Toulky po místech tichých

Dobrý den, drazí čtenáři. Pamatujete si, jak jsem vám slíbila, že zveřejním článek jednou za tři dny? Tak jsem to nesplnila. Jednak jsem nevěděla, jak sérii fotek z 22.11. nazvat, a jednak po nás v práci chtěli tolik přesčasů, že jsem na nějaký blog ani neměla náladu. A také mě občas pobolívaly zuby. Tak jsem se prostě na to vykašlala a do budoucna vám už nic neslíbím. 

Jinak s pojmenováváním článků mám neustále nějaké problémy. Člověk potřebuje, aby pojmenování zachytilo atmosféru na fotkách a zároveň chce aby znělo tajemně, skoro až pohádkově a zároveň nebylo trapné. A právě tohle se mi prakticky nikdy nepovede. Jak tohle řešíte vy? A není jen moje neschopnost vymyslet název důkazem, že mé fotky jsou mizerné, nebo přinejmenším všechny stejné?

A teď konečně k fotkám. Prakticky skoro celý podzim míjím na různých místech takové keře s růžovými bobulkami, které se později rozevřou a jsou v nich takové oranžové kuličky. Celé léta přemýšlím, jak se to jmenuje. Teď mi stačilo pár minut hledání na internetu, abych zjistila, že je to brslen evropský. Záhada vyřešena.


Tady na této fotce můžete vidět panorama pozdního podzimu. Už jen málokterá dřevina má listí. Jen duby si ho ještě drží. Na mnohých zůstane až do jara, pokud kraj zasáhne nějaká vichřice, která listy vezme i s větvemi.


A tady jsem vyfotila myslivecký posed. Je to takový maják mezi poli a divokými křovinami. Hele, proč jsem tak vlastně ještě nikdy nevylezla a nevyfotila tak panorama z větší výšky? Ale já mám velký strach lézt po žebříku. A dolů je to ještě horší, než nahoru.


A tady už jsme na zpáteční cestě. Toto je nepříliš vydařená fotka toho brslenu zblízka. To abyste věděli, že si nevymýšlím. Fakt je to ono.


A tahle fotka není tak tmavá proto, že by byla noc. To ještě ne. Ale už se malinko šeřilo a když za těchto podmínek chcete vyfotit slunce, co se prodírá zpoza mraků, vypadá to přesně takhle.


Když už jsem vcházela skoro ve vsi, všimla jsem si na silnici tohoto koně. Vždycky jsem chtěla umět nakreslit toto zvíře. Nikdy se mi to nepodařilo. Tato kresba křídou na zemi by se mi ale mohla stát návodem. Kdo byl tím dobrodincem, co tu kresbu spáchal? Pravda, asi to budu muset ještě nějak doladit, ale ten základ je dobrý. 



4 komentáře:

  1. S vymýšlením názvů bych se příliš netrápila :-) Podle mě svůj účel splní i obyčejné názvy jako "Podzimní vycházka", "Jdeme do přírody" a podobně :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Brsleny jsou nádherné, uvil bych ti z nich věnec!

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj, najväčší dojem na mňa robí prvá fotka a potom tá tmavšia. Pritom si nevybavujem, že by som "brslen" vídal niekde naživo, žeby v mojej lokalite neboli? Pri tématike názvov článkov mi napadá otázka, že na základe čoho si volila názov celého blogu. Ohnisko znie skôr tak poradne, akoby sa tu mali stretávať a rozhodovať viacerí ľudia, resp. celé komunity, aspoň to bola moja prvá asociácia. Myslím, že každý bloger ktorý sľúbi pravidelnú tvorbu nakoniec narazí na to, že z nejakého dôvodu to nejde splniť. Mňa to skôr odrádza od toho, aby som čokoľvek sľuboval ja, keďže nechcem ísť denníkovou cestou a organizačný obsah sa snažím okresať na minimum.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář