Junk journal: Přední a zadní desky

Zdravím, milí čtenáři. před nějakým časem jsem se zmínila o junk journalu. A teď, když mám hotovou tu blogovou výzvu, mám konečně čas psát o tomto způsobu tvoření. To je takový sešit nebo knížečka, co se tvoří ze starších papírů, a pak se různými způsoby zdobí.

junk = haraburdí, krámy, odpadky atd. Zkrátka takové ty věci, které většinou člověk vyhazuje, ale někdo v tom vidí potenciál a použije na tvoření. Vlastně je to svým způsobem recyklace.

journal = deník

Dají se použít např. staré knihy, noviny, různé obrázky, vstupenky, jízdenky, dopisy, kousky látek balicí papíry a další podobné věci. Je na tvůrci, co tam chce a co ne. Také se některé stránky můžou zdobit různými dečkami, krajkami a látkami. V podstatě jsou to všechno takové koláže. Nebo si můžete nějak vyzdobit třeba jen část stránky a zbytek nechat, abyste si tam mohli něco zapisovat. Nějaký citát, verš... cokoliv

Tvoří se i z novějších materiálů, které se například nabarví kávou nebo černým čajem, aby vypadaly staře. Také se prodávají různé potištěné papíry s různými motivy a vzory, které si člověk může vystřihnout a vlepit. Hojně se využívají například i washi pásky. Ty se dají sehnat i pod názvem "Dekorační lepící pásky". 

Někdo jednotlivé stránky sešívá nití a desky si vyrábí z kusů kartonové krabice, někomu stačí nějaký šanon. Já to prostě na jedné straně vzala děrovačkou a svázala jednotlivé listy bužírkou. Můžu je alespoň kdykoliv rozvázat a rozebrat, když je potřeba. 

Junk journal může mít mnoho podob. Klidně to může být taková všehochuť. Můžete si ho ale vytvořit i na určité téma. Třeba květiny, motýli, skřítci, či draci. Nebo když má někdo oblíbenou nějakou filmovou postavu nebo slavnou osobnost, můžou se veškeré komponenty v junk journalu týkat jen jeho.

Nejvíc se junk journaly tvoří v USA. Ale také třeba na Novém Zélandu nebo v Austrálii. A mají tam vcelku hlubokou tradici. Lidé v Evropě to asi objevili teprve až před pár lety. Ať tak či tak, vypadá to jako duchaplná zábava na dlouhé zimní i letní večery.

A teď k mému junk journalu. Asi sem čas od času budu dávat fotky stránek které budu považovat za ty povedenější. A snad i těch méně povedených. Mohla bych alespoň dumat nad tím, kde se stala chyba a příště se toho vyvarovat. Chtěla jsem si na to vyhradit i zvláštní rubriku. Jenže ona na to stačí ta s názvem "Koláže". Stejně je taková nevyužitá.  

Na fotkách můžete vidět přední i zadní desky. Jsou vlastně vyříznuté z takového toho sešitu s tvrdými deskami, který mi zbyl ještě ze školních let. Ony zářily takovými strakatými barvami, ale já potřebovala, aby měly trochu rustikálnější vzhled. Jsou to přece desky na junk journal, ne?

Čekala jsem na vizi a ta přišla až slouho potom, co jsem v Pepcu koupila pár těch washi pásek. (A mám pocit, že je to snad jediný kamenný obchod ve Strakonicích, který něco takového prodává. Ale třeba se mýlím.) Ta pravá inspirace přišla, až když se mi dostala do ruky básnická sbírka od Vrchlického. A zaujaly mě právě ty desky. Byly takové šedě žíhané a okraje u hřbetu a ty růžky na druhém konci měly barvu černou. Podobný design v různých barvách má přece mnoho starých knih. A to je to, co já potřebovala. Nápodobu staré knihy. A tak okraje jsou přelepené květinovou washi páskou a zbytek pak tou zlatou. Ovály s květinami jsem vystřihla z pohledů. Koupila jsem si na to dva stejné. Okraje jsou oblepené něčím, co jsem koupila v Prioru pod názvem "Dekorační přírodní provázek s listy". 

Když se na celkový výtvor podívám zpětně, napadá mě, že lepení zlatou washi páskou bylo pracné a zdlouhavé a spotřebovala jsem jí hromadu. A že stejnou službu by možná udělal i nějaký béžový barevný papír. A také by to nemuselo vypadat špatně. Ale když jsem to chtěla mít ve zlaté...

Také je vidět, že zadní strana je hezčí, než ta přední. Patrně proto, že u téhle jsem už v tom měla větší praxi. Alespoň vím, že příště začnu zdobit od zadní strany.

A co vy? Slyšeli jste někdy o jumk journalu? A pokud ano, pokoušeli jste se ho někdy vytvářet? A pokud je to pro vás novinka, zkusíte to někdy? On člověk zpočátku trochu tápe. Mě na začátku hodně pomohlo i toto video. Ale na tom youtube je toho i víc a člověk se může inspirovat u jiných lidí. A pak stejně zjistíte, že nemáte ty samé věci, jako oni. Ale máte zase jiné, a tak díky improvizaci vznikne něco unikátního.