Tak jsem se rozhodla plnit hudební challenge, kterou jsem nalezla přímo zde.Vím že už jsem něco takového dělala na svém minulém blogu, ale tahle je malinko jiná. Liší se zhruba o 30 %. A je z roku 2014. To se přece cení. Slibuji, že tentokrát si na tom dám více záležet. To zní, jako bych to minule odflákla, co? Není tomu tak. Jen jsem málo vysvětlovala, proč mám k jednotlivé písni takový vztah, jaký mám.
A pro jakou píseň jsem se rozhodla? Tentokrát jsem vybírala skutečně pečlivě. Hledám přece píseň, kterou znám dlouho a která je tak dobrá, že se k ní ráda vracím. A to ne z nostalgie, ale proto, že je prostě skvělá. Napadl mě opět Arakain ještě s Alešem Brichtou. Však je to první metalová kapela, která se mi zalíbila už v pěti letech. Ten je dobrý vždy. Ale jak často si jeho písně sama od sebe ještě dnes pouštím? Přijde mi, že jsem to poslouchala tak dávno, že už to snad ani pravda není. Jako bych už jen tahala vybledlé příběhy z jiných paralelních realit. Ne. Musela jsem jít jinou trasou myšlenkové dráhy.
Tak jakou kapelu znám déle, než pět let moje nejoblíbenější písně od ní ještě nezavály písečné duny zapomnění? A kterou poslouchám poslední dobou? U které písně i po tak dlouhé době nalézám nové poznatky? Jasně. jsou to Korpiklaani a jejich Keep on galloping. Tenkrát mě uchvátil videoklip. Je v něm dřevorubec, co kácel motorovkou stromy. Ten člověk pak byl potrestán a poučen partou... Korpiklaanů? Jak jen tu hordu se sekyrami a kytarami popsat? Určitě ne jako sřítky či elfy. Ne nadarmo slovo "Korpiklaani" v češtině znamená "lesní klan". Ale nechci vás zahltit terminologií. Líbil se mi hlavně duševní přerod hlavního hrdiny z bezohledného káceče v člověka, kterému záleží na přírodě.
Melodie je taková zpěvná, že jo?. A také mě tenkrát docela mátl text. Byla jsem v tom roce 2010 ještě tak mladá a tolik neznalá, že mě to docela i mátlo. Tedy refrén byl anglicky, ale sloky evidentně ne a já to nepoznala. Prostě jsem tenkrát do svého matrixu nepustila fakt, že část písně může být v angličtině a část ve finštině. Zvlášť, když člověk tenkrát poznal němčinu, angličtinu, slovenštinu a možná ještě francouzštinu. Ale finština byla pro mě opravdová exotika. A věřte, že teprve nedávno jsem přišla na to, jak je to ve skutečnosti.
A abyste neřekli, tady je seznam úkolů, které budu během hudební výzvy plnit. To abyste se mohli lépe připravit.
Páni, super. Pěkný článek!
OdpovědětVymazat