Globální oteplování a doba ledová

V tuto chvíli jsou dvě minuty po desáté hodině večer a venku je 25 stupňů. A víte co je nejzajímavější? Že už na to horko a sucho ani nenadávám. Vím, že na svém minulém blogu jsem se hroutila, že vyschne voda ve studni, že nebudeme mít v našich třech dvě stě litrových sudech dešťovou vodu na zalévání, že to oteplování nás všechny zahubí a že se budeme muset stěhovat na Sibiř, že před horkem nejde nikam utéct ani do baráku, že je prostě na chcípnutí a že bez mokrého kapesníku na hlavě není možno usnout.

Loni jsem seděla na okně, marně vyhlížela dešťové mraky a v duchu bědovala nad zvráceností toho počasí. Že já pro tu přírodu chci přeci jen dobro a ona si to takhle kazí. Pak proti mně naletěl netopýr, a těsně přede mnou zahnul na jinou stranu a byl zase pryč. Děsně jsem se lekla. Brala jsem to tenkrát jako znamení. Jako by mě samotná Gaia dala pár facek a vynadala mi, že ona sama ví, co dělá. Že já tomu nerozumím a že do toho nemám co pindat. Jasně, už nebudu.

Plus nějaké ty moudré dokumenty, co jsem shlédla v televizi a pozůstatky učiva ze školy a na vše se dívám úplně jinak. Poodkryl se mi nový světonázor. Něco takového se stane jen tehdy, když přestanete brát smrtelně vážně ten starý.

Ne, prostě letos je to tak nějak bez emocí. Voda ve studni nám ještě letos nevyschla ani jednou. Jen v lednu trochu zamrzla. Já na to tenkrát koukala jako blázen. To se nikdy nestalo. S sudech máme ještě vody na čtyři dny. Nějak bylo a nějak bude. Tráva je sice jak sežehlá plamenometem, ale no a co? Kopřivy jsou krásné. Viděli jste, jak jsou i navzdory nepříznivým podmínkám veliké? A to i na slunci? Ale ten plevel moc neroste. Opravdu jen ty kopřivy, bršlice, svízel a světe div se, i jetel. Takže samé léčivé byliny. Člověk by se měl stejně krmit jen odolnými věcmi, protože ty dodávají sílu. Vždycky bude co jíst, i kdybychom měli pěstovat v květináči opuncie, sušit je a pak z nich mlít mouku nebo z nich vyrábět tu falešnou tequilu. Ale snad tak zle ještě není.

Ono se to globální oteplování vlastně hrozně přeceňuje. Planeta se prostě otepluje a ochuzuje neustále zcela přirozeně. Záleží na aktivitě slunce, na naklonění zemské osy, na množství skleníkových plynů (stejně jich nejvíc beztak vypouští sopky) a na povrchu planety. Je jasné, že třeba od vody se sluneční paprsky budou odrážet jinak, než od ledovce čí od holé skály. Led paprsky odráží a voda je spíš pohlcuje. Proto vám možná už na základce řekli, že oceány jsou zásobárna tepla na planetě.

V oceánech jsou mořské řasy. Obrovské množství řas s chlorofilem. To co má chlorofyl, fotosyntetizuje. To co fotosyntetizuje, dýchá oxid uhličitý a vydechuje kyslík. Víte co to znamená? Roztají ledovce, přemnoží se mořské řasy. Ty pak sežerou CO_2. Oslabí se vrstva skleníkových plynů. Vím, že to hned tak nebude. Máme tam ještě metan, vodní páry, ozón a ještě několik sajrajtů, které já si ani nepamatuju. Ale čistě hypoteticky by se mohla naše planeta zase ochladit. Nejdříve se rozšíří led na pólech. Víc ledu znamená méně tepla pohlceného vodou. Sluneční svit se od ledu více méně odrazí a už tak omezené množství tzv. skleníkových plynů ho nezadrží v atmosféře. Ledy se tedy rozšíří ještě víc. Klidně i do mírného podnebního pásma. Možná i blíže k rovníku. Vy to znáte pod názvem "doba ledová", že jo? A co vás potom zachrání? Možná Slunce, které může začít víc hřát, ale také nemusí. Možná zrovna ty zmíněné sopky, které vychrlí žvavé kamení a lávu a sníh a les roztaje. Jako v Minecraftu. Zároveň vypustí i hromadu sajrajtu do atmosféry. Zase bude skleníkový efekt. Zase bude teplo. Zase poroste tráva. Stačí si jen počkat a všechno bude.

Takže co se týče klimatu, je to tak, jak je. Prostě třiďte odpad, protože i třeba z recyklovaných plastů se dají vyrobit hezké věci a zároveň ušetříte aspoň trochu zásoby ropy. Chraňte lesní porosty, protože tvoří božský stín. Apelujte na vytváření zásobáren pitné vody, protože v příštích letech jí budeme možná potřebovat. To až vyschnou ty řeky. A neděste se doby ledové. Nepřijde za vašeho života. Bojkotujte všechno z řepky, protože už jen pohled na ni, je rakovinotvorný. Zajímejte se o obnovitelné zdroje nebo vám brzy dojde uhlí a než skončí ta válka o antarktická ložiska, tak byste mohli v zimě mrznout. Ono to globální oteplování tak divoké není. Takže ne. Lidstvo nevyhubí klimatické změny, ale jaderný konflikt.

A máte nutkání před horkem utéct občas na Sibiř? To by zas takový problém nebyl. Stejně jsem vždycky snila o tom, že se tam jednou podívám.

A teď si jdu dát mokrý kapesník na obličej a jdu ležet. Dobrou noc. Nebo dobré ráno. či odpoledne. Záleží na tom, kdy to čtete.