Ano, je to tak. Se svými kreslířskými dovednostmi jsem se zabrzdila někde na konci čtvrté třídy. Od té doby kreslím tak nějak stejně. Ani rovnou čáru neumím udělat. Tak jsem na tom špatně. Ale na druhou stranu jsem na sebe hrdá, protože jsem byla schopná vymyslet, jak nakreslit pootevřené dveře. Škoda že jsou takové zkroucené a a jakoby vyvrácené, ale budu se tvářit, že je to schválně. Na skenováno je to taky divně. Je zajímavé, že jsou pak ty barvy úplně jiné.
A víte, že ani nevím, co má obrázek s tou hudbou společného? Snad jen že postava z písně... Ne, budeme říkat "lyrický subjekt". Tak tedy lyrický subjekt je venku a tady je zobrazeno jeho bydlení? Ten pokoj působí dojmem holobytu. Ani radiátor tam není. A ještě jsem přemýšlela, jestli ho tam nemám přidělat. Ten bych zvládla. :-) Ale asi tam přece jen nepatří.
Zkrátka píseň budí pocit prázdnoty, melancholie a klidu. Melodie je jak mírný větřík, který může volně proudit. Znázorňují ji vlající závěsy a vlnkovitý motiv na zdi. A i přes zjevnou zádumčivost působí hřejivým dojmem.
Zajímavý nápad kreslit pocity z hudby
OdpovědětVymazat[1]: Děkuji. Jsem ráda, že to někoho zaujalo.
OdpovědětVymazatano, kdysi dávno jsem něco podobného také zkoušel. Je to dobrá praxe.
OdpovědětVymazat