Lampička

Inu to je tak. Já sledovala na youtube návody, jak se naučit dobře kreslit. Zrovna jsem viděla, jak nakreslit nakrájený pomeranč. Ale jako na potvoru jsem žádný neměla po ruce a o půlnoci jsem ho už neměla kde koupit, tak jsem nakreslila svítící lampičku. Ta je taky těžká. Ona ta čtyřicítka žárovka svítí jak bludička, všude byl stín a tma a já, pokud mám skutečně kreslit to, co vidím, nemůžu mít žádný velký kontrast mezi jednotlivými předměty. Takže lampička, stůl, obložení na zdi i zeď samotná možná trochu splývají. A to jsem si dala práci i s odlesky. To by mě ani nenapadlo, že ještě někdy budu operovat s padesáti odstíny šedi. Já vím, je to hrozný obrázek.

Naaranžovala jsem si jí tak, aby se mi na ní hezky koukalo a s maximální pečlivostí jsem se do toho pustila. Akorát si myslím, že ten spodek mohl být aspoň o šest milimetrů širší z každé strany. Kdyby skutečnost byla jako na tom obrázku, překlápělo by se to. Však oni v elektru občas prodávají takové šmejdy, které ani nejsou schopné stát, natož správně svítit.

A dneska jsem byla v krámu a podívala jsem se, jestli tam nějaký pomeranč nemají. Byly tam jenom takové ošklivé a určitě i hnusné na chuť. To raději budu kreslit hroznové víno. Nebo okurku.