Noha posvátná

Abych pravdu řekla, poslední dobou mě prakticky nebaví vytvářet nějaké delší písemné projevy. Asi jsou příliš svazující. Málo prostoru pro uvolnění. Člověk musí hlídat pravopis a překlepy. Pisatel by měl být prakticky na sto procent ve střehu. A i tak to neuhlídá. Asi si teď v období adventu potřebuju opravdu trochu odpočinout. Takový zimní spánek. A asi jak se teď snažím tolik se neztotožňovat se svojí myslí, tak nemám tolik nezpracovatelných dojmů. Leda bych tedy znovu chtěla psát o svých hlenech, protože po ránu mívám velmi produktivní kašel. O tomhle jediném mám fakt nutkání napsat dlouhý článek. Nejspíš to neudělám, ale kdyby náhodou ano, tak k tomu přistupujte jen jako k projevu neurózy a ne jako k pokusu vás znechutit.

A teď konečně k obrázku. Ten si samozřejmě zaslouží důkladné vysvětlení. Někdy v září jsem chtěla vytisknout mandalu. Vlastně sérii mandal. To abych měla co vybarvovat, až na to budu mít náladu a nebude se mi chtít něco složitě rýsovat a předkreslovat. Ale jak už to tak bývá, synchronicita vždycky nějak zapracuje. A zdánlivá kravina se občas projeví jako událost s docela fajn důsledky. Prostě došla barva v tiskárně. A tohle se vytisklo jen z jedné třetiny. A to ještě k tomu proužkovaně. Chtěla jsem to vyhodit, ale bylo mi líto toho papíru. Nechat ho jen tak nevyužitý by byl hřích. A tak jsem si na konci listopadu pustila Rock rádio, vzala si pastelky a udělala tuto zběsilost. Je to produkt podvědomí a volných asociací. Už si ani nepamatuju, co mi ten den hráli. Určitě AC/DC, Metalicu a píseň "Malá díra v hlavě" od Daniela Landy. Při ní jsem si naprosto iracionálním způsobem vzpomněla na jeden verš z Předzpěvu z knihy Slávy dcera: "Stůj noho! posvátná místa jsou, kamkoli kráčíš" Vždyť já to prakticky nikdy nečetla. Možná v čítance. Neutkvělo mi to. To až letos mi kousek ségra předčítala. Zaujala mě jenom ta noha. Jen jsem zapomněla, jako to bylo přesně. Jako vždy.

Proč je tak věta: "Hranatý bloky jsou prostě nej", vám asi nevysvětlím. Co z toho všeho mi proboha připomnělo tuto píseň o Minecraftu?

Minecraft jsem si vždycky spojovala jen s Donem Quijotem. Ne s rockovými a metalovými interprety a už vůbec ne s autory národního obrození.