Takové dva, tři roky zpátky jsem si všimla, že se u mě o Vánocích prakticky nevyskytuje vánoční nálada. Ale letos se mi dostavilo jakési vánoční znechucení. V podstatě už mě otravují. Člověk místo toho, aby si odpočinul, tak nejdřív musí shánět dárky. Je to hrozně vyčerpávající. Nejhorší je to vymýšlení, co má jako člověk sehnat, aby to pro mé bližní bylo nějak užitečné. Aby to nemuseli rok s odporem obcházet a pak to darovat dál, nebo to rovnou vyhodit. Dále je balení. Člověk za celou dobu už zabalil tolik hnojiv, že obalovat voňavky, DVDčka a všemožné jiné serepetičky do balicího papíru už nesytí mojí duši. Ba naopak.
V igelitce mám tedy něco nakoupeno. Ani se mi to nechce balit a popisovat. Nejraději bych to jen tak celé dala pod stromeček a ať si to nějak rozeberou. Ale asi se nějak přemůžu, protože něco podobného udělal loni taťka a bylo to lehce vyvádějící z míry.
Taky se netěším na to, co dostanu já. Předloni to bylo oblečení, které se mi v obchodě tak nelíbilo, že jsem ho musela obcházet obloukem. Ono vůbec není možné poslední dobou v obchodech sehnat něco, co by se mi líbilo. Buď je odporný materiál, barva, nebo střih. A co je to nejhorší, jsou na tom nápisy. Nesmysl. Neviděla jsem, že by třeba v období baroka měli na svém oblečení nápisy. No nenosili, protože je to vysoce neestetické. Potom určitě dostanu pět šamponů, tři deodoranty, kalhotky. A vůbec. Já nich nechci. Chodím do práce. Mám peníze. A co chci, to si koupím. Stačí mi pečivo, nějaký ten kus uzeniny, sýr a občas nějaké ovoce. Hadrů mám plnou skříň. Některé kusy pamatují ještě šestou třídu. Možná nové tepláky by káply. Stejně skoro všechny mají díru a nemám v čem chodit do lesa. Ale prakticky si to zašiju a stačí to.
Dále ta výzdoba. Dřív se prostě zapálila vatra před barákem a slavil se návrat světla po zimním slunovratu. To, co vidíme dnes, mě nebaví. Ano, sním po návratu pohanských dob.
Nebo ještě po něčem lepším. Takové tři dny před Vánoci se uchýlit do nějaké chatky mimo civilizaci, bez jídla, jen s nějakou pramenitou vodou ze studánky, kde by nebyli žádní lidé. Člověk by tam mohl dle libosti rozjímat a meditovat. Při tom by se mu osvěžila mysl a vrátil by se poté do světa jako vyměněný a radostný. Jak symbolické. Jak úchvatná myšlenka. Já si pro tento účel snad pořídím nějakou maringotku. Dobrou noc. :-DDD
No podelila si sa s nami o zaujímavú vec z tvojho vianočného života a chápem to. Ale každý sa na to pozerá inak samozrejme, ale teda chápem, že nie je bohviečo dostať niečo, čo na seba v živote nedáš. Mne sa to myslím si nestalo ani raz, zakaždým, keď som niečo dostala, bolo to užitočné, využila som to. Ale teda je fajn si pripomínať, že Vianoce sú aj o tom, aby si človek užíval s rodinou, oddýchol si a celkovo aby tá atmosféra dobre pôsobila. No a chápem, že nie vždy sa to podarí. D: No a čo sa týka toho balenia darčekov, mňa osobne to veľmi baví a snažím sa darovať ľuďom niečo, čo potrebujú, čo ich prekvapí a využijú to. No a potom.. som spokojná aj ja a aj oni, aj keď mi polovica z nich povie, že nič nechcú, mne to nedá a predsa im niečo darujem, lebo mi to robí radosť a viem, že aj im to spraví radosť alebo v to dúfam.
OdpovědětVymazat[1]: A to jsem článek myslela vážně jenom napůl. Jen jsem se potřebovala vykecat ze své otrávenosti na těmi všemi přípravami.
OdpovědětVymazat[2]: To chápem, hlavné je, že sa ti uľavilo. :) Mňa irituje najviac to, keď som v obchode a ľudia naokolo sú vystresovaní a nevšímajú si okolie a tak narážajú a nedávajú pozor. Veď Vianoce sú sviatky pokoja a nie stresu. Chápem, že každý chce mať upratané, napečené a navarené, ale dá sa to aj bez stresov a konfliktov v obchode.
OdpovědětVymazat[3]: To já letos objednala dárky přes internet, takže lidi v obchodě mi nevadili.Stejně jsem před Vánoci byla nemocná a nikam bych nešla.
OdpovědětVymazat