5. Zuřivost

Tahle báseň byla napsaná 27. 5. ve vzteku. Protože psaní básní uvolňuje napětí lépe než třískání do věcí. Nepsala jsem něco podobného už někde? No nic. Každopádně jsou okamžiky, kdy napsaní básně nepomůže a já musím dělat dřepy. To mám vyzkoušené. Ale mě se asi zvyšuje fyzička, nebo co. Nevadí...

Zuřivost

Cizí paže ti zas drásají hrudník

a klakson zmaru ohlušuje svět.

A klátí se ze strany na stranu

ten strom, co byl samý květ.

Chrlíš ze sebe v návalu žití

cosi, co trháš v hlubinách

a někde opodál to zas ztratíš,

když procházíš se v bažinách.

S nepochopením všeho ve všedním žití

krájíš krok za krokem ve všech těch dnech.

Chaos těch idolů plány ti hatí.

S nepochopením všeho vydáš jen vzdech.

Zloději chodí, když se ty nedíváš

a berou všechno včetně jsoucnosti.

A ani tak si ničeho nevšímáš,

a nechceš znát tajemná zákoutí