Dneska jsme se ségrou koupaly pejsky. Něco tak strašného jsem už dlouho nedělala. Nejdříve jsme si vzali na paškál Ňufa. To je ten větší a mladší. Víme, že se při koupání rád pere, vyskakuje z vany, stříká pěnu na všechny strany. Prostě se nerad myje. Proto byl taky první na řadě, dokud jsme při síle. Jenže celou dobu byl strašně hodný. Sice jsme ho museli uklidňovat milým tónem v hlase. Vyskočil z vany, až když jsem začala zpívat. Už to neudělám.
To s tím malým a prastarým psem Mikym byl problém, i když s ním mám jen samé sobré zkušenosti. Je trpělivější, a jak krásně papá tabletky s kloubní výživou. To byste nevěřili. Vezmu prášek, zabalím do salámu a dám mu to. Teď ona mu ta tabletka vypadla na zem. Nejdříve sežral kolečko salámu, potom si sebral ze země tabletku, rozkousal ji a snědl. No koukali jsme na to jako blázni. On vlastně žere i rohlíky a chleba a koupání vždycky snášel docela dobře. Z toho důvodu jsem očekávala, že to bude na pohodu. Ale byla to hrůza. První namydlení bylo ještě dobré. To ještě v pohodě stál. S druhým to už bylo horší. Je mu sedmnáct let a proto už nevydrží dlouho stát. Celou dobu jsem ho musela držet ve stoje, aby ségra mohla šampónovat. Bolela mi u toho záda jak kráva. Teď z něj začaly padat blechy. A protože blechy serou do kožichu krvavé bobky, při oplachování z psa tekla načervenalá voda. Je teda třeba oplachovat dlouho. Je třeba oplechovat do čisté vody. Tak nějak se to píše v návodu k použití na barvách na vlasy, ne? Mikimu pak došla trpělivost a začal úplně nelidsky a hystericky výt a naříkat. A jak se v koupelně každý zvuk rozléhá, tak při tom tuhla krev v žilách. Při koupání tohoto zvířete už nikdy asistovat nebudu.
Ať tak či tak, máme na tři měsíce zase vystaráno.
A víte, co je úplně nejstrašnější? Když vykoupeme malého psa, je vždycky strašně atraktivní pro toho velkého, který se ho pak pokouší znásilnit. Čemuž se snažíme zabránit, co to jde, protože fakt nestojíte o to, aby jeden z vašich mazlíčků měl sperma na zádech. To aby člověk koupal znova. Nebo čekal, až to oprší. :-)
Pokud si dobře vzpomínám, tak všichni naši psi snášeli koupání docela dobře. S jedním teda byl problém, že jakmile slyšel o koupeli, tak začal zdrhat anebo to prostě vycítil už jen z toho pohledu a bral nohy na ramena Vyřešili jsme to tak, že jsme na něj počíhali v nestřeženém okamžiku, prostě jsme ho chytili a odnesli do koupelny, pak už to snášel docela statečně.
OdpovědětVymazatAkorát mi přišlo, že koupání nemá žádný efekt, protože bez ohledu na roční dobu, předpověď počasí a další plánování, ihned po koupeli psa se strhla hotová průtrž mračen a po návratu z procházky by mohl do té vady znova...
Kéž bys někdy hodila fotky, jak se koupeš ty, na bazéně a tak. Jako šampón na psovi fajn, ale na Raju nemá! :)
OdpovědětVymazatTo jsou ale zlobidla. Všichni tři.
OdpovědětVymazatTím třetím myslím stupruma:)
OdpovědětVymazatMáte psa sedmnáct let, jo? Ty jo. Koupání zvířat znám moc dobře. Je to docela zábava, jen toho nepořádku, kolik se nadělá
OdpovědětVymazatNevím, jestli bych měla takovou trpělivost na mytí psa, kterej vyje. A to mám obvykle trpělivosti na rozdávání.
OdpovědětVymazat