To bude asi tahle. Zrovna ve čtvrtek jsem se přistihla, jak si zpívám tu melodii, protože jsem na sobě v práci cítila, jak jsem rozčílená a že se tím snažím zmírnit svoje rozladění. A taky si jí ráda zpívám ve vaně a u rybníka a v Aquaparku. Ona je to vůbec taková vodní píseň. A má takový smutný text. Proč mám nutkání psát tekst? Tak to píšou přece jenom poláci.
Jinak, mám nový poznatek ohledně polštiny a srbštiny. Polština má lidštější gramatiku a srbština lidštější výslovnost. :-)
Ale zpátky k textu. Má téměř pohádkový motiv. Dnes jsem si to překládala. Běží mládenec lesem za nějakým líbezným hlasem. Přijde k vodě, v ní uvidí nádhernou ženu, která ho k sobě láká. Je jezerní paní, co vábí mladé chlapce k sobě do jezera a kdo tam vejde, už nikdy nevyjde živý. On tam vleze a samozřejmě že tam zhyne. Ona pak pláče nad osudem toho mládence a že se zase nenašel nikdo, kdo by jí zbavil jejího prokletí.
Teď mi to teprve secvaklo. On kdyby se objevil někdo, kdo by tam přišel a nenechal se zlákat. Jinými slovy, nelezl by do vody, ač by ho tam sváděla, jak chtěla, tak by jezerní paní byla vysvobozená. Možná by se z ní stala i lidská žena a mohli by spolu žít šťastně až do smrti. Takhle je to úplně v prdeli. :-)
Příběh hezkej, ale přijde mi docela smutná :)
OdpovědětVymazatJá se nechávám uklidňovat mantrama :)
Je fakt krásná :) tak jsem si jí musela dát na blog :)
OdpovědětVymazat