Minulou neděli bylo zase tak hnusně. A jak mrholilo. A ta zima. Fuj. Na jednu stranu to bylo dobře. To je přece voda pro Matku Zemi. Chudák musí být celá vyprahlá. Ale příroda ví co dělá. Jakmile uvidím, že někdo ví, co dělá, jsem v klidu. Nechám mu volnou ruku. V tom bych byla asi v rozporu s Pjérem la Šézem, který se naopak nezajímá o toho, kdo neví, co dělá. Mě ti, co neví, co dělají rozrušují a nervují. Člověk je musí neustále opravovat a poučovat, ba dokonce stíhat, přivádět na správnou cestu. Proto asi taky ještě nejsem zralá na to, abych se přestala zajímat o politiku. Díky za to, že to vím.
A teď už k fotkám. Takhle jdu okolo křížku a všimla jsem si, jak je o něj opřená taková ta poklice z kola od auta. Aby někomu upadla a někdo druhý to našel a "uklidil". A jaká krásná divizna tam je. Příští rok tam už budou květy.
A tady je pařez s dřevokaznými houbami.
A tohle není moc kvalitní fotka. Můžu se klidně vymluvit na mrholení, na mlhu, na třesoucí se ruce... Ale v reálu to vypadalo tak tajemně.
Krásné
OdpovědětVymazat