Víte, já miluji záhady. A jedna z takových záhad jsou ugrofinské jazyky. To je fascinující téma už od té doby, co se člověk dozvěděl, že existuje skupina ugrofinských jazyků. Už název napovídá, že tam patří Maďarština a Finština. Já mám totiž velmi skákavé myšlení a na všechno přijdu. Ugro je skoro jako Ungro. Ungro... Ungária... Hungaria. Prostě Maďarsko. :-)
Koukla jsem na wikipedii a zjistila, že jsem měla pravdu. Že tam skutečně patří Maďarština a Finština a ještě dalších sto padesát hatmatilek, kterýma se mluví jen řídce.
A taky jsem se dozvěděla, že někteří odborníci už dnes tvrdí, že Ugrické a Finské jazyky k sobě mají hodně daleko. A tak jsem se to rozhodla zkoumat. Nejdříve přes google překladač. Náhodně vybraná česká slova jsem si zjišťovala jak se co řekne finsky a maďarsky. Bylo jich asi třicet pět. Z toho jsem zaregistrovala tak tři slova, která si byla vzdáleně podobná. To ještě nic neznamená. Možná by mi pomohlo studium gramatiky. To by mi asi napovědělo víc. Ale to už dělala horda lingvistů přede mnou. Nechala jsem to plavat. Gramatika je nudná.
Jinými slovy jsem jiná zkoumat to, co mají společného, ale baví mě ta fonetika.
A to jediné, co k svému ponoru do tématu potřebuju, je maďarská píseň a finská píseň. Dokonce jsem si dala záležet na tom, abych našla píseň s titulky. To abyste si to mohli zpívat a abyste viděli, jak to vypadá napsané.
A pak jsem objevila kapelu Kalapács. Hrají docela slušný metal. Ale oblíbila jsem si hlavně tuto píseň. Je skvělá.
Maďarština je mi sympatická už jen tím, že se vůbec nebojí používat diakritiku. A to nejen přehlásky, ale i čárky nad písmeny. Také se nijak nevyhýbají spřežkám a zdvojeným souhláskám. Vždyť to jen v maďarštině může být slovo "örvény" (vír) a "megszállott" (vlastnil).
Také můžu říct, že tento jazyk má docela pevný přízvuk a co je nejdůležitější - normální R. To je základní faktor, pokud chci jazyk označit za krásný. V angličtině polykají rovnou celá slova a nejen R. To pěkný jazyk není. Já mám ráda zřetelně vyslovené slabiky.
A finština je podobně tajemný jazyk, jako maďarština. A ještě krásnější. Maďarština je velmi ohnivá, energizující. Ale poslouchat finské písně... To je chleba, to je voda, to je vítr. Podobá se se elfštině a má příchuť severu. Zní jako zaklínání. Spojuje zemi s mraky pomocí deště a sněhu. Ale dost těch vejšpechtů. Držme se faktů.
Finština je jazyk takový otevřenější. Asi více otevírají pusu než maďaři. A těch zdvojených samohlásek a souhlásek, které jen tak narvou do jednoho slova. Třeba takové "taivaankannen" (obloha). Nemají čárky nad písmeny. Ale hojně používají Ä. A taky je taková víc zpěvnější, než maďarština. Lépe člověku leze do huby.
Takže jsem nezjistila nic nového. Ani moc chytrého. Jen jsem si našla výmluvu pro to, pro tu zveřejnit úchvatné písně. Celý tento týden jsem nemocná. A to člověk potřebuje hudbu, která by člověku pozvedla ducha. To aby se neutápěl ve svém vlastním hlenu, který prosakuje i do myšlenek. Vždyť to sami znáte. Člověk se pak stane svou vlastní nemocí a to je špatně. Takže si přeju brzké uzdravení a vám příjemný zbytek dne.
Úchvatné pesničky.A prajem skoré uzdravenie.
OdpovědětVymazatŽe jsi se zaměřila zrovna na jazyky.
OdpovědětVymazatHudba mi taky pomáhá, ať je jakákoli.
Tu první skupinu neznám, ale dobře se poslouchá.
Snad už je ti lépe. Přeji, ať se brzy uzdravíš.
Finština
OdpovědětVymazatZajímavý jazyk, ještě zajímavější píseň, proč ne. Něco jiného než co se na Blogu cz. uveřejňuje denně, díky za to.
OdpovědětVymazatKorpiklaani miluju jinak přeji brzké uzdravení. Taky pomalu pociťuji, že na mě možná něco leze, ale zatím to nedávám moc znát
OdpovědětVymazat