Zelená - TT na klubu snílků

Tak jako blog.cz má svá oficiální témata týdne, která mi poslední léta vůbec nesedí a uvrhávají mě do ještě větší deprese, než ve které už jsem, tak i v Klubu snílků máme svá vlastní. A tentokrát je téma "Zelená".

Já předpokládám, že Alissa, když to téma vyhlašovala, zřejmě měla na mysli zelenou barvu a vztah k ní. Jenže když jsem uviděla to slovo, tak první věc, která se probudila v mé hlavě byl refrén písně Zelená od Strakonické kapely Hamr (Já mám vskutku neobvyklé asociace).

Moje nejoblíbenější píseň od nich, i když vlastně nevím, co se mi na ní tak líbí. Možná opravdu jenom ta melodie v refrénu. Jim se podařilo vytvořit skutečně zelenou melodii. Dokonce už jsem ji kdysi i namalovala. Ale není to moc dobrý obraz. Ani přesný. Dnes bych ho udělala jinak. Možná i na tmavém pozadí. Ale nechce se mi do toho.

Tak už jsem zas na kolenou

a v ruce Zelenou orosenou.

Píseň s názvem "Zelená" má i kapela Doga. Textově je trochu nápaditější. Na koncertě zní dobře. Je to taková odpalovačka, když si člověk potřebuje zařádit, anebo napsat tento článek. Jinak je na ní člověk naladěn málokdy. Vlastně mi v jejich písničkách chybí ty klávesy.

Zelenou jízdu, tu mám tak rád.

Zelenou pijem, i když máme hlad.

Zelenou máme na radost i žal.

Zelená svítí, tak jedeme dál.

A když člověk opravdu zapátrá, o půl minuty později najde Zelenou od Tří sester. Do jejich hudby jsem nikdy nedokázala proniknout. A ani jsem se nesnažila. Můj rock, metal, etnická hudba a country stačí. Proč bych se měla učit poslouchat i punk? Ale přesto i tady je refrén chytlavý. Každopádně, jestli znáte ještě nějaké jiné písně o tomto zeleném, větrovém a neuvěřitelně léčivém pití, tak sem s nimi. Já si je všechny poslechnu.

Dám si sedm piv a jednu zelenou,

chvíli po desátý myslím na jinou,

vést ty tupý kecy už mě nebaví,

tak ahoj, já jdu pryč.

Láhev Zelené jsem jednou vyhrála v tombole. Jedna ženská to se mnou chtěla vyměnit za knihu o grilování. Jenže my nemáme gril, a tak jsem to odmítla. I když jsem se tehdy děsila toho, že se to u nás bude několik let válet a nikdo to nebude chtít a nakonec se vylije. Ta barva mi přišla už od pohledu podezřelá. I když on je to opravdu moc pěkný odstín.

Doma jsem ji dala do lednice a taťka mi ji během týdne vypil skoro celou. Tomu se říká ironie. A protože jsem i já jednu štamprličku ochutnala, usoudila jsem, že je třeba tu lahev před ním schovat za horší časy. Léčila jsem s ní potom v létě střevní chřipku. Jediná věc, po které mi nebylo špatně. Kam se na to hrabe CocaCola nebo Kinedryl. Funguje i na kašel. Jenom na mojí bolest v krku je slabá. Na tu mi ale zase skvěle zabírá slivovice. A ta je hrozná. Člověk, si jí prostě nemůže vychutnat, jen tak jí poválet v ústech a když ji polkne, tak se vždycky musí otřást. :-)

Teď už dlouho svojí Zelenou nemám. A to jsem ji občas ředila Francovkou, abych ji ušetřila. A to je geniální nápad. Zelená je pak ještě větrovější a ještě účinnější. Půl panáku Zelené a půl panáku Fancovky. Tohohle křížence jsem nazvala "Severní vítr".

Kdybych tu flašku nedávala do té lednice a ukryla ji rovnou, zbyla by možná ještě teď. Ale kdo to mohl tušit? Ať tak, či tak, když o tom tak píšu, tak mám na tu Zelenou docela chuť. Stejně mi je už od rána nějak slabo. Stydnou mi prsty na nohou i na rukou. Nemůžu se nějak prohřát.

No co, dneska jdu na disco, tak třeba bude v nabídce. Je to příležitost. Aspoň se nebudu tolik bát tančit. :-)