Věděli jste, že designu, který mám momentálně na blogu, už bude skoro rok? No jo. Byl vytvořen na konci července 2018. Chtělo by to nějaký nový. Jen mi ještě nepřišla vize. A když člověk nemá vizi, jak něco udělat, je to to nejhorší, co se může stát.
A tak aspoň dělám inventuru svého šatníku. No fakt. Narýsovala jsem si tabulku a zapisuju si, kolik mám čeho, co z toho jsem zašila, co z toho jsem vyhodila a zdali je třeba něco dokoupit. Ponožky už mám hotové. Všechno ostatní mě ještě čeká. Oni mi říkali, že to hraničí s nějakou chorobou. Jenže já to nedělám, protože bych k tomu měla nějaké nutkání. Mě to prostě baví. Jednou za rok prostě zkontroluji, co všechno ve skříni mám. Je to špatně? Škoda jen, že nemám sílu vyhodit skutečně všechno, co se mi nelíbí a toho je většina. A tak si oblékám hadry, které nenávidím. Vlastně s oblečením je vůbec kříž. Nejvíc se mi přece libí móda z přelomu 17. a 18. století. A to běžně neprodávají. Samozřejmě, že je k sehnání, ale neměla bych odvahu s tím vyjít na ulici. Takže smůla. Musím to holt tady nějak vydržet, a pak se inkarnovat někam do minulosti. Stejně tam potřebují udělat pořádek. :-)
Ale to pořád nic nemění na tom, že opravdu potřebuju nový design na blogu. Mám nějakou krizi. Vím, že když tu budu mít novou barvu, chytnu druhý dech v blogování. Musím mít nějaký osvěžující podnět. Tam, kde se dlouho nic nemění, začíná vznikat bažina.
Tedy ne, že bych měla něco proti bažinám. Ty, když dostatečně shnijí a vysušíte je, může na nich zase něco růst. Proto je možná takové sucho. Aby už přestala zahnívat lidská srdce. A nevíte někdo, jak se vysouší blogové bažiny? Vlastně celý blog.cz je jedna velká bažina. Proč...? Víte, jaký mám dojem? Že Standa, když odcházel, tak to tu proklel, jako trest za to, že si ho lidi neuměli vážit. Ačkoliv správce Srdce blogu nemá tento všeobecný úpadek na svědomí. Selhala Nova. Už před lety. Přijde mi taková trochu ledabylá.
Vlastně zlí jazykové tvrdí, že už to tu dávno nefunguje. Jen se zatím nikdo neobtěžoval to zrušit. Ale třeba je to jenom iluze. Třeba je všechno v pořádku a představa o úpadku je jen kolektivní blud... Ach jó... Na tuhle novou skutečnost si já nikdy nezvyknu.
Nicméně aspoň jednou za měsíc by článek na Srdci blogu vyjít mohl. To musíte uznat. Ne, že bych to někdy četla, ale pro ten lepší pocit... No však to přece znáte. A taky bych ocenila, kdyby mi šel aktualizovat blogový profil. To mi vůbec nefunguje.
No a zase jsme nic nevyřešili. Myslím, že budu světu více ku prospěchu, když budu meditovat o bramborovém salátu. Slovní salát je, dá se říci, v ničemu.
No jo, s tou vizí to más tejně. JÁ si například řekla, že se k blogování nevrátím jinak než s novým deisgnem a taky kvůli tomu jsem to odkládala... déle, než bych chtěla. Nepřišla vize. Já si myslím, že to tu jako takové neupadá, ale ta společnost se hodně změnila. Nějak mám větší problém najít si tu spřízněné duše než před x lety.
OdpovědětVymazatVšude máš jen blogy naorektiček, panenkářek, zahradnic a pak takové ty spamy o celebritách, které mi přijdou vyloženě nudné.A bažinou se inspirovat nechceš? Zeleno-hnědý design by nebyl od věci, no ne? ;)
Přidávám se v té věci k tobě. Ale bramborový salát je na můj vkus trochu moc vánoční. Takže budu meditovat s tebou třeba o...šopském salátu?
OdpovědětVymazatMmm, bramborový salát... s kaprem... No jasně, já tu medituju, co budu vařit, hodím do trouby kapra :)Mít přehled o šatníku je náhodou dobrá věc. Já se k tomu ale nedokážu dokopat.
OdpovědětVymazatŠatník si nechám na neskôr . Ale zato som potriedila svoje šuflíky a dokonca vyhodila starý nočný stolík. Buď rada, že ťa pratanie (aspoň šatníku) baví.
OdpovědětVymazat