Slunce a sníh

Ach, zase jsem dlouho nezveřejnila žádný článek. Víte, že poslední dobou mám energii na všechno možné, jen ne na blogování? Vždyť já vlastně fotím, kreslím, čtu, objevuji a poslouchám zajímavou hudbu... a o tom všem se přece dá psát. Ale nějak se k tomu nemůžu dokopat. Dokonce by se našla i mnohá jiná témata na zpracování. Já se prostě začínám bát, že už jsem blog tak trochu přerostla. Jako bych napsala vše, co mělo být napsáno a je třeba jít dál... Ne, nebojte se. Samozřejmě ho zatím rušit nebudu. Vždyť by mě to mrzelo a za půl roku bych si stejně založila nový a pokračovala dál. Já se znám. Možná jsem prostě potřebuju nějakou vzpruhu. 

Ale co, jdeme raději na ty fotky. tahle je z 27. ledna. Takhle nějak vypadá výhled z okna naší kuchyně. Fotila jsem to hlavně kvůli obláčkům, které ale ve výsledku jsou sotva vidět. Ve skutečnosti byly lepší. Ale to panorama. Někdy si říkám, že je škoda, že někde v naší vsi není rozhledna. Myslím, že by se v ní užila...

Kousek vlevo je kaplička, jejíž stín můžete zaznamenat na předchozí fotce. Tohle je ale foceno 10. června 2018 a rovněž z našeho okna. Ach to je tak dávno. To ještě elektrika v naší obci nevedla v podzemí, nýbrž nad zemí. To byly staré zlaté časy... 

Mám dokonce dojem, že jsem tohle už na blog kdysi dávala. Myslela jsem, že jen odkážu na blog, ve kterém se ta fotka nachází. Nenašla jsem ji však. Možná jsem blbě hledala, možná se ztratila při stěhování z blog.cz na blogspot a možná že jsem ji nakonec nikdy nezveřejňovala. Kdo ví? Ale protože jsem nenapravitelný archivář, v mém počítači mám všechno a roztříděné podle data vzniku. 

Tak, vyřešili jsme okenní snímky a nyní se podíváme na ty procházkové z 31. ledna. Tehdy bylo tak krásně. Tedy alespoň podle fotek to tak vypadá. Nemám páru, kolik bylo tehdy stupňů. Možná bych si to měla zapisovat, ale už tak mám mnoho administrativy. 

Takhle fotka mi něčím připomíná Mrazíka. Už chybí jen, aby zpoza stromu vykoukl medvěd

Co říci k téhle fotce? Prostě miluji focení na kopci i na jiných vyvýšených místech. A víte, co si ještě myslím? Že přesně na tohle místo koukám z výše zmíněného okna. Světová strana by přece přibližně odpovídala, ne? Je to prostě ono, já si nemůžu pomoct.

Minule jsem přemýšlela, jestli mám jít tudy. Nakonec jsem si to ale rozmyslela, a šla jsem jinudy. Chtěla jsem být už nejrychleji doma.

A nakonec taková perlička. poblíž kravína jsem objevila takové magické místo, kde jakákoliv fotka se sluncem vypadá zajímavě.