17. září 2021

Sen - Výprava do práce

|Nedávno jsem si vzpomněla, že tady na blogu mám rubriku "Sny", kam bych správně měla zapisovat to, co se mi v noci zdálo. A vidíte. Blog existuje bez mála šest let a za celou dobu jsem tam stihla přispět jen dvěma články. Svým způsobem se to neodpustitelné.

Normálním lidem se zdají noční můry, ve kterých je honí nějaký zabiják, ve kterých jsou připoutáni ke stěně a lezou po nich červi, a tak. Mě, když se zdá špatný sen, většinou je o práci a jsem z něj špatná ještě dvě hodiny po probuzení. Zrovna tenhle, co se mi zdál 5. září mě vyvedl z míry a po probuzení jsem si skoro i myslela, že se mi to stalo doopravdy.

Zdálo se mi, že jsem vstala pozdě do práce. Vzbudila jsem se a bylo už 6:10. Což by ještě nebylo tak hrozné. Sice už směna dávno začala, ale když člověk mákne dostane se do práce do půl hodiny. Jenže bůh ví, proč jsem se tam vypravovala hrozně dlouhou dobu. Najednou bylo devět a já ještě nebyla ani převlečená. Po chvíli bylo půl desáté a já ještě nevyrazila z baráku. To už jsem začala vyšilovat. Byla jsem dost ve stresu. Vždyť co si o mě lidi v práci pomyslí? A co si pomyslí vedoucí? A vůbec, oni už určitě  nepočítají ani s tím, že ten den ještě dorazím. A uvěřili by vůbec, že jsem vstávala v 6:10 a ne až takhle pozdě?  Mám dokonce i dojem, že už jsem byla oblečená, zuby vyčištěné, ale byl zase nějaký problém s taškou a se svačinou. Pořád jsem jí nosila sem tam. Pak jsem jí zase nemohla najít. Celý ten sen byl takový útržkovitý.
Nakonec jsem ale dorazila. Snad někdy před půl jednou. Hodinu a půlhodiny před koncem směny. Tam jsem pak vedla dlouhý rozhovor s vedoucím. Byl o všem možném, jen tak nějak nepřišla řeč na můj můj postní příchod.
Divné. V reálu by měl přinejmenším nějakou nejapnou poznámku. A v nejhorším případě by byl naštvaný a nechal mě si to nadělat. Ale tohle je možné opravdu jen ve snu. 
Pak ten sen tak nějak vyšuměl do ztracena. Zdálo se mi ještě něco po tom, ale to už nebylo nic zapamatovatelného ani záživného. Vím jen, že jsem i v těch dalších snech musela myslet na to, co se stalo před tím a zdali vůbec přežiju ten trapas s pozdním příchodem do práce. Když jsem se pak vzbudila, dost jsem si oddychla, že se to nikdy nestalo a že moje realita zůstala touto událostí nedotčena.

Kdo ví, co mi ten sen chce zdělit. 
Jako první mě napadlo, jestli mi tím ten nechtěl říct, že jsem opožděná. Ale to mi nikdo nemusí hlásit. To přece vím. Ale nenapadá mě nic smysluplnějšího. 
Jinak podobná věc se mi už dvakrát zdála. Jednou, když jsem byla na základce, podruhé, když jsem byla na střední a pak až teď. Z téhle informace už by se dalo těžit. Co spolu tyto situace mají společného? Co jsem prožívala tenkrát a čím se to podobá tomu, co prožívám teď? Kdyby si to člověk alespoň pamatoval, že jo.
Je dokonce možné, že základková verze si mi zdála v osmé třídě a středoškolská verze  ve třeťáku nebo ve čtvrťáku. Ruku do ohně bych za to ale nedala. Vlastně vařím z vody. Kdyby to tak ale bylo, tak by to znamenalo, že i můj pracovní poměr bude nejpozději do roka nebo do dvou ukončen. Ale jak říkám. Je to už příliš velký výmysl. Ne, význam je určitě jiný. 
Jsou důležité ty časy? Vždyť i ty v těch minulých snech byly dost podobné. 
Zkusíme nějaký náhodný snář z internetu. Třeba tenhle.
Když tam zadám "Pozdní příchod", píše mi to Dej si pozor, ať nepropásneš životní příležitost.
Pod heslem "Vzbudit se" mi vyjede Bereš život do svých rukou. Jelikož do bylo pozdní vzbuzení, tak se dostáváme hned k původní myšlence. Jsem asi opravdu v některých věcech opožděná. Možná to znamená, že člověk jakoby chce vzít život do vlastních rukou, ale nějak se nemůže odhodlat. A chodí okolo horké kaše podobným způsobem, jako jsem se vypravovala v tom snu do té práce. 
Ve snu jsem každou chvíli koukala na hodiny. A ty zase znamenají varování. Tomu bych se ani nedivila. Když člověk vezme v úvahu můj pocit z toho snu, nemůže to znamenat nic uklidňujícího. Už to samotné nutí k obezřetnosti.
Když zadám slovo "Stres", který jsem v tom snu doopravdy měla, řekne mi to Je důležité, abys nezůstával sám, požádej o pomoc přítele. Proti tomu se snad ani nedá nic namítat.
A "Zaměstnání" zase znamená Nové příležitostí. To už je podruhé, co v tomto článku podobné slovní spojení zmiňuju. Pod "Vedoucím" mi to nalezne Jdi dál svou cestou a pod rozhovorem Budeš si vážně muset s někým promluvit. Člověk přece furt musí s někým mluvit. Někdy holt není zbytí.
A tohle je zajímavé. "Taška" znamená Nové informace a "Svačina" zase Malé pohoštění. Tyto dvě věci jsem chvílemi nosila z místa namísto, což znamená Nestěžuj si na to co nemáš, a pak jsem je dokonce i hledala, což znamená Neboj se překážek. Jo, to by si člověk měl také připomenout. Vždyť já si neustále stěžuju na to co nemám a i na to, co mám. A co víc. Překážkám se v životě snažím až chorobně vyhýbat. Jenže překážky a komplikace mě pronásledují. A o tom sen nic neříká, co? Jak ale propojit první dvě věci s druhými dvěma? Uffff.
No, myslím, že nic už z toho nic nevydoluju. A nějak mě to unavilo. A pokud tam je ještě nějaký skrytý význam, který nebyl pochopen správně, podobné téma se mi dřív nebo později bude zdát znovu. 

A co vy. Také se vám často zdají sny o práci nebo vás sužuje ve snech něco jiného? Zkuste se podělit v komentářích.



2 komentáře:

  1. Když jsem pracovala v pekárně, kde pracovali i vězni, hrozně často se mi zdálo o nich. A o vlacích. Vždycky někdo někam cestoval vlakem a vždy to nějak souviselo s vězni nebo vězením. Na význam jsem se raději ani nedívala. Myslím, že pro život jsou daleko důležitější signály, které k člověku dorazí za bdělého stavu, protože ty snové bývají překroucené.

    OdpovědětVymazat
  2. Čas od času se mi zdá v podstatě to samé, vstávám pozdě, musím do práce, ještě by se to dalo jakž takž rozumně stihnout, pokud sebou opravdu hodím, a čas ubíhá a ubíhá, protože nemůžu najít oblečení a hřeben.
    Zajímavé na tom je, že se někdy v tom snu probudím dvě a půl hodiny cesty od domova a hlava mě pořád posílá na místní autobus a vůbec jí to nepřijde divné :-D

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář