10. září 2021

U motýlí louky

Zdravím, vážení čtenáři. Dnes se společně podíváme na fotky z 30. července. A kupodivu to nebyla neděle, jako vždy, nýbrž pátek. Tak nějak jsem trochu začala kašlat na to, že fotit budu pouze na nedělních procházkách. Částečně to asi také zavinila dovolená a to že v týdnu bylo často lepší počasí, než o víkendu. Z toho důvodu proto v neděli člověk často nikam ani nešel. 

Ten den byly mraky opravdu jako malované. Jinak, mě se tahle fotka zdá nějak povědomá. Jako bych jí už někdy fotila. Když jsem na blogu, jestli tam nebudu mít vyfocené stejné místo, našla jsem jen toto. druhá fotka v článku "Po větru" mi přijde trochu podobná. Ale je to úplně jiné místo... Úplně jiný strom. A když tak o tom přemýšlím, tak i při psaní tohoto úryvku mám pocit déjà vu. Jako bych to už někdy psala, i když jsem to nepsala. A možná se mi to zdálo ve snu. A možná mám jenom v podvědomí nějak zasunutou vzpomínku na to, jak jsem to fotila. Proto mám pocit, že už jsem viděla toto místo. To bude tím. 


Tady v této lokalitě jsem se zdržela poněkud déle. Víte proč? Protože už dlouho jsem už neviděla louku, kde by bylo tolik barevných květů. Předchozí léta bylo dost sucho, a tak veškerá zeleň se zdála jaksi mdlá a zažloutlá. Ale letos je to skvělé. 


A naproti travnatému porostu z předchozí fotky je tak zvaná motýlí louka. Tak jsem to pojmenovala. To proto, že tam poletovala tak velká spousta motýlů, že jsem to snad nikdy neviděla. Byli tam bělásci, babočky paví oka, babočky admirálové a dokonce i nějaký ten žluťásek se tam mihl. A toho já už nespatřila celá léta. A ti všichni obletovali tu vojtěšku. A těch čmeláků.


Samozřejmě, že jsem se pokoušela nějaké motýly vyfotit. Ale copak to šlo? Všichni měli připláclá křidélka k sobě a to není nic moc. Navíc foukal vítr a neustále mi kymácel rostlinami, jak nejhůř mohl.


Nebyly prostě dobré fotografické konstelace.


Ale tohle je super. na jednom místě podél té cesty kdosi poskládal balíky slámy. Jsou tam už celé roky. Většina z nich už je značně obrostlá mechem a na jednom už loni rašila i nějaká houba. A letos pro změnu nejsou vidět vůbec.


Tady na té fotce to zase vypadá, jako by za tou rostlinou byla nějaká jeskyně. Ale není. Je tam jenom keř, který vrhá špatný stín.

3 komentáře:

  1. Tak up saní článku jsem deja vu ještě nezažila. Mně takové výrazné stromy maximálně připomínají ten "hořící" z Kruhu, ale to by to musel být větší solitér, aby tomu plně odpovídal.
    Nedávno jsme šli po nějaké louce v Divoké Šárce a ta byla úplně celá bílá, až jsem taky žasla, kde se tam všechny ty kytky vzali. Ale neidentifikovala jsem je. Má znalost bílých květů zahrnuje maximálně tak řebříček, sasanky, kopretiny a sedmikrásky a ani jedna z těchto květin to nebyla.
    Stoleté balíky slámy mě upřímně pobavily. :D Musíš je vyfotit zase za rok a udělat dokumentaci skonku jejich života :D

    OdpovědětVymazat
  2. Jó, vyfotit motýla to chce velké štěstí.

    OdpovědětVymazat
  3. Miluji krásy přírody jen je škoda, že ji lidé tak moc ničí.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář