Podzim v plném proudu

Zdravím, milí čtenáři. Dnes jsem se rozhodla, že dám fotky ze 7. listopadu. Jo, já vím, že tento datum jsem psala minule. Ale to jsem se spletla. Ve skutečnosti to byly fotky ze 31. října. Už jsem to tam opravila. 

Vlastně jsem do tuto sérii chtěla propojit se sérií ze 14. listopadu, ale nakonec jsem to zamítla. Vždyť ty fotky mají úplně jinou energii.

Tentokrát opět přibylo mnoho dalších stromů, které se podzimně zbarvily. Pamatujete na září, jak ještě byly úplně zelené? Jak se někdy v půlce října nenápadně objevilo pár žlutých lístků? A jak teprve na jeho konci bylo znát, že nějaký podzim vůbec přichází? Jiné roky třeba začnou žloutnout stromy už v srpnu. Tentokrát ale vydržely dlouho. Stejně ale neušly svému osudu. 

A co, že všechny stromy byly žluté. Ony dokonce i opadávaly. Jakmile se začne dít tohle, tak už to jde vetšinou ráz na ráz.

A tady můžete vidět, jak to elektrické vedení v podstatě hyzdí krajinu. Na druhou stranu je ale veliké dobrodružství jít podle toho vedení a pak být překvapen, kam a jak daleko se člověk dostane. Vlastně je co dost podobné tomu, co jsem minule psala o tom větrolamu.

A zde si člověk zase připadal jako u takového portálu do jiného světa.

A víte co? Ono je někdy jednodušší proložit jednotlivé fotky veršem, než pracně dávat do hromady normální věty.

Linou se kopce v dálkách mlhavých.

Temno se skrývá v mracích šedavých.

A vítr objímá listy ve větvích.

Země se dotýká kořenů spletených.

A tohle? Uf. Takto je jeden strom obrostlý houbami. A já zastihla okamžik, kdy ještě vypadají čerstvě. Na jaře jsou už totiž zčernalé.