Dobrý den, milí čtenáři. Jsou tu další fotky. Tentokrát ze 31. října. Je to vlastně takové zakončení focení podle světových stran. Myslím, že až budu mít náladu, tak to zkusím někdy v budoucnu znovu znovu.
Tehdy jsem vyšla z domu někdy ve tři. A překvapila mě ta večerní atmosféra, která v létě obvykle přicházela kolem šesti hodin. Každopádně to byla zase další pěkná procházková neděle. Letos byl vůbec velice nádherný podzim.
Na první fotografii opět můžete vidět část větrolamu.Je neuvěřitelné dlouhý. Jednou bych ho chtěla projít od začátku až do konce. Jenže se asi táhne několik desítek kilometrů. Je to jako s tím hledáním koncem duhy. Také téměř nemožné.
A tohle je onen rybníček který je hnusný, či krásný v závislosti na roční době a úhlu pohledu. Také zde vždycky fotím divoké kachny, kdykoliv je tu uvidím. Tentokrát mě však uchvátil ten odraz na hladině.
Další fotka východního směru. Skýtá se nám pohled Krásné, podzimně zbarvené stromy. Za normálních okolností bych tento výjev nefotila. A ani bych o něj nezavadila pohledem. Zejména kvůli té hromadě asfaltové drti. Jestli obec neví, který kousek polní cesty tím posypat, možná bych jim dovedla poradit. Ale tímhle by stejně beztak pokryli tak pět až sedm metrů. Ale i to by stálo za to.
Tohle je takové milé a přívětivé zákoutí. Tady by člověk vydržel meditovat celý den... No to lžu. Spíš bych se kochala, než meditovala, ale to je fuk.
Málem bych zapomněla poznamenat, že z východního směru přicházely jakési mraky.
Jak jsem se tak na ně koukala, tušila jsem že následující den už svítit slunce nebude. A taky že ne. Přešly dva týdny šedivého a mlhavého počasí a nakonec nasněžilo. Ale to už je jiný příběh...
A proto bylo třeba se kochat o to intenzivněji.
Žádná atmosféra se přeci podruhé neopakuje.
Krásné fotky, opravdu. Já mám přírodu moc ráda a společně s přítelem trávíme v přírodě dost času :-)
OdpovědětVymazatPěkné fotky, musela to být opravdu hezká procházka. :)
OdpovědětVymazatHezké fotky, taková klasická česká krajinka. :-)
OdpovědětVymazatHmm, tak jsem se při čtení tvého článku začal kochat impulzem k přemýšlení, zda je rozdíl mezi kocháním a meditováním... Došel jsem k tomu, že u mě je to tak, že když se kochám uměleckým dílem (kam spadá i příroda), tak mě to vede k meditaci o autorovi, co tím myslel, jaký asi je atd. :)
OdpovědětVymazat