To poslední z roku 2021

Zdravím, milí čtenáři. Tohle jsou poslední fotky z roku 2021. Pak už budou jenom letošní. A je to tentokrát taková všehochuť. Do dnešního článku jsem totiž dala všechny fotky, které jsem nafotila a ještě se nenašla příležitost vhodná k tomu, abych je sem dala. Tematicky se mi asi do ničeho nehodily. Tak si je budete moci prohlédnout aspoň teď.

Tahle fotka vznikla 8. dubna. Tehdy jsem měla období kaší z ovesných vloček. A vždycky mě bavilo si je zdobit vším možným. Ten den jsem tam dala mandarinku, vlašské ořechy, rozinky a kus švestky z kompotu. A tentokrát jsem měla pocit, že se mi to vyvedlo opravdu krásné. Tak jsem jí musela vyfotit. To, že by se asi lépe vyjímala na talíři, jsem si uvědomila až po nazdobení. Ale na co špinit další nádobí, když to z toho kastrůlku je také dobré? 

Tuto instalaci jsem sestavila a nafotila 17. dubna. Nesmějte se. Prostě mi lezl na mozek ten nouzový stav, tak jsem si seskládala svou vlastní kapelu. A fotka je nekvalitní podobným způsobem, jako jsou většinou nekvalitní i fotky z opravdických koncertů. A takhle to přesně mělo vypadat. A nejhorší je ta slánka s pepřenkou, které mají představovat bicí. Kytary jsem udělala s papíru. A kdybyste to náhodou nepoznali, tak je to kapela Parkán, která existuje i v lidské podobě. Na vlastní oči jsem jí viděla. :-) 

Tady si zase můžete prohlédnout, jak naše kaplička vypadá, když se stmívá. Vy jste jí tu vlastně viděli jen za bílého dne. Je focené 23. června z našeho okna. Z nejlepšího možného úhlu, jaký můžete při focení této budovy zaujmout.  

Tohle je potom vyfoceno v červenci. Opět naše kaplička. Ovšem tentokrát v roli zaclánějícího elementu. Ten den jsem totiž chtěla fotit ty UFO mraky, co byly na obloze.

Tohle jsem fotila 7. srpna. Byl to vskutku velký den. Celý den bylo ukrutné vedro a dusnu. Přesto v počasí i ve zprávách hovořili o příchodu velké bouře, dešti, krupobití. A volili při tom celkem důrazný tón. A tak jsem se připravila už dopředu. Vzala jsem svůj nový svícínek, čajovou svíčku, kterou jsem měla v úmyslu zapálit, až zazní první hrom a do mističky nad ní kápnout vonný olejíček. A pak jsem to celé i vyfotila. 

A takhle kvetl 17. prosince náš vánoční kaktus. Tehdy vypadal, že víc než ty tři květy mít nebude. Přesto, když jsem ho pak fotila v únoru, už vypadal kolosálně. Ale to sem přidám zase někdy jindy.