Jaro přišlo definitivně

Dobrý den, milí čtenáři. Jsem tu opět s dalšími fotkami. Tentokrát ze 17. dubna. Byl to překvapivě teplý den. Člověk mohl vylézt ven klidně jenom v mikině.

Jen tak si jdu po silnici a náhle si všimnu, že ve stínu u cesty leží kočička. Není vyfocena dostatečně kvalitně. Ten stín kmenu stromu tam prostě působí, jako pěst na oko a to zvíře si lehlo zrovna tam.

tady zase můžeme shlédnou, že že ty louky zelenaly zase o kousek více, než předchozí týden. 

A že už začaly kvést trnky.

A že i hloh nasadil poupata.

V určitém okamžiku svého života jsem si řekla, že už nebudu fotit cesty, protože je to trapné. Jenže si člověk prostě nemůže pomoci. Ty bílé trnky mě v kontrastu se zelenou trávou tolik nadchly. Prostě to byla radost tudy kráčet. 

Když jsem potom došla k tomuto kameni, napadlo mě, že by to šlo využít. Řekla jsem psovi, aby na něj vyskočil a já jsem se to pak pokoušela vyfotit. Což nebylo nic jednoduchého. Když jsem ho přesvědčila, aby v klidu seděl, tak mi zas vadilo slunce. Ať jsme byli kterýmkoliv směrem, vždy něco vrhalo stín. 

A  nakonec tu máme narcisky z naší zahrádky. Minule jsem sem dala poupátka a teď i to, jak rozkvetly.