♪ Co jsem nejvíc poslouchala v květnu 2022

Dobrý den, milí čtenáři. Jsem tu opět se seznamem písní, které jsem si v minulém měsíci pouštěla nejčastěji.

Jak si možná pamatujete, v dubnu jsem poslouchala mimo jiné písně  ze Zaklínače. A začátku května tato záliba ještě doznívala. A tentokrát je to chuťovka. Vlastně docela geniální píseň v velice melancholickým začátkem a s pokračováním, jehož text je přinejmenším pejorativní.
Už když jsem při sledování seriálu viděla scénu s Vězeňským songem poprvé, přišlo mi to úsměvné. Když jsem si tu píseň pouštěla xkrát po sobě, získala nový rozměr navíc. 
Například si tak v klidu sedím, pouštím si tuhle píseň a v tom mi někdo volal a nabízel mi nějaké pojištění, co ani nepotřebuju. Vyřešila jsem to nejmírumilovněji, jak jsem mohla. Prostě jsem řekla, že to zatím neplánuji, ale že o tom budu přemýšlet. Ech, nepřemýšlím. V podstatě jsem lhala cizímu člověku do telefonu. Jak hrozné. Pak jsem se rozloučila a ukončila hovor. Následně jsem si zazpívala: "Nech si žvásty svý. Jdi vysrat se ty hajzle. Už srát mě nebudeš víc." 

A pouštěla jsem si to dál, jako by mě nic nevyrušilo.

***

A máme tu Karneval od skupiny Klíč. Musím říct, že je to velice nádherná písnička. Na první poslech mě upoutala svou melodií. Vlastně všechno od nich je po hudební stránce velice kvalitní. A skvělé jsou i texty. Některé, jako by se přímo dotýkaly lidské duše. Hned je na první pohled jasné, že si dali záležet. 

Například zrovna ten Karneval. Je to píseň, která je trochu smutná.

***

I tohle je píseň od kapely Klíč. Tentokrát s názvem Gobelín. I tahle je taková líbezná. Někdy má člověk prostě náladu na středověce znějící hudbu. Já už si i zapisuju, co kdy poslouchám, abych měla přehled o tom, jak se mé hudební nálady vyvíjí. A až budu mít dost dat, možná z toho budou bezvadné grafy. A kdo ví, možná budu i umět předpovědět, co jaký styl budu poslouchat za měsíc.

***

A pak se blížil čas Eurovision 2022. Už dopředu jsem si našla a vyposlechla vše, s čím kdo soutěžil, abych věděla, jestli má vůbec cenu se na to koukat.Dokonce jsem si i nakreslila tabulku se třemi sloupečky. V tom prvním byly písně, co se mi líbily, v druhém písně, které se mi nelíbily a ve třetím takový ten průměr, který ani nepotěší, ani nezaujme. Musím říct, že nejvíc toho bylo právě ve sloupečku třetím. Prostě většina letošní produkce byla ultranudná. Ostatně jako vždy.

Z dřímoty mě vyvedlo až to, s čím soutěžilo Moldavsko. 

Zdob și Zdub & Advahov Brothers se svou písní Trenulețul. Je to něco tak neotřelého, osvěžujícího a řekla bych, že i humorného. 

Mají to i s videoklipem. Maníci v něm mají pařbu ve vlaku na trase z Kišiněva do Bukurešti. Podle Idosu by jim měla ta trasa měla trvat necelých třináct hodin. Kdo ví tedy, v jakém stavu by dorazili, kdyby to bylo v reálu.

A takto si s písní poradili na pódiu. 

A víte, že tahle kapela se Eurovize účastnila i v roce 2011? 

***

Co se týče Ukrajinců v Eurovizi, už dopředu jsem věděla, že vyhrajou, i kdyby soutěžili s něčím typu "Když jsem šel na půdu pro hrábě". Všichni pro ně budou hlasovat ze solidarity.

Ale ta jejich píseň je velice dobrá. A docela ráda si jí pouštím. A to navzdory tomu, že nesnáším rap. Asi si mě získali tou zpívanou částí.

Zprvu jsem i pochybovala o tom, že jsem kdy slyšela takovouhle kombinaci stylů. Ale pak jsem si vzpomněla na tuto píseň. Ale jinak to není moc časté. To musíte uznat. Jinak, možná někdy v budoucnu udělám článek s ostatními písněmi, které se mi v letošní Eurovizi líbily, ale do mého žebříčku nejčastěji poslouchaných písní se nedostaly.