Hoří, má panenko (Recenze)

Zdravím, milí čtenáři. S dnešním tématem do blogové výzvy jsem tak trochu nespokojená. Máme totiž psát recenzí na svou oblíbenou knížku nebo film. Když jsem zakládala tento blog, už tehdy jsem si řekla, že sem budu dávat všechno možné, jen ne recenze. Nijak mě to nikdy nelákalo. Já je vlastně ani nečtu od někoho druhého. A když, tak maximálně od lidí, o kterých vím, že mají podobný vkus, jako já. V opačném případě si člověk přečte něco špatného o něčem, co by se mu jinak mohlo líbit, ale díky negativní recenzi se tomu vyhne. A to je pak škoda. Veškeré názory na umění jsou ryze subjektivní záležitostí. 

Ale člověk se má učit nové věci. A tak jsem si vyhledala, jak se správně filmová recenze píše. Vybrala jsem si film, který je celkem fajn a vůbec nevadí, že u něj prozradím děj, jelikož je velmi starý a tudíž už je to taková klasika. 

Název: Hoří, má panenko

Režie: Miloš Forman

Země původu: Československo, Itálie

Produkce: Filmové studio Barrandov, Carlo Ponti

Délka: 71 minut

Žánr: Komedie

Premiéra: 15. 12. 1967

Děj je v podstatě jednoduchý. Odehrává se na hasičském bále v jedné podkrkonošské obci. Během něj má být předán bývalému předsedovi Vránovi čestný dar za padesátiletou činnost v hasičském sboru. Jako takové zpestření večera se má konat volba královny krásy a jako úplný vrchol tombola. Jenže to nedopadlo tak, jak by mělo. Z tomboly se ztrácely některé věci. A dívky, co se účastnily volby, se po všech těch náročných přípravách schovaly, protože se styděly. Vyšly až po nějaké době. Během toho všeho někdo přiběhne, že ve vsi hoří. Hasiči běží hasit a ostatní se na to chtějí podívat. Hořící dům však i po uhašení byl už neobyvatelný. Po požáru se všichni vrátili do sálu. To už ale tombola byla skoro celá rozkradená. A tak jeden z hasičů zhasne, aby zloději dostali šanci vrátit to, co ukradli. Po rozsvícení už z tomboly nezbylo vůbec nic. A bývalý předseda Vrána místo svého dostal prázdnou skříňku, protože se ztratil i ten dar.

Myslím, že režisér chtěl tímto dílem poukázat na duševní malost tehdejšího českého člověka. A snad i člověka jako takového napříč všemi světadíly v jakékoliv době. Jak si i původně velkolepá akce může zvrhnout v sérii trapných situací.

Třeba ta volba královny krásy by mohla být docela povedená. A nešli na to ani tak špatně. Prostě si na začátku určili určité parametry, podle kterých vyberou ty účastnice. Jenže na čem to zkrachovalo, že to nakonec skončilo fiaskem?  Možná tím, že přemluvili ty, které by se samy od sebe snad ani nezúčastnily. Možná měli vyhlásit, že se do té soutěže má přihlásit kdo chce. To by tam pak byly ty, co by skutečně měli zájem a odvahu a nehrozilo by, že se budou stydět jít do sálu. Vás když někdo vmanipuluje do věcí, na které nemáte buňky nebo do čeho se vám vůbec nechce, také to často nevyjde podle plánu, a nebo vyjde, ale vy tak jako tak nebudete spokojeni s prožitým dnem. A takový problém mezilidských manipulací existuje dodnes mnoho. 

Je poukázáno i na krádeže. Ale na takové ty drobné, za které člověk nemůže být ani potrestán. A snad si je někdo dokáže i morálně odůvodnit, či co. No a co. Tak jsem sebral tlačenku z tomboly. To přece dělají všichni. A opět tohle je něco, co se za těch 55 let nezměnilo. Místo toho, abychom se snažili napravovat chybami minulých desetiletí... a kdo ví... možná i staletí, jede se furt v těch starých konceptech. 

A nejhorší je takovéto prahnutí nevzdělaných a nekulturních lidí po podívané. Všichni se museli podívat na to, jak starému člověku hoří barák a nikdo hasičům nepomohl hasit. A pak se po uhašení v klidu vrátili do hospody, jako by se nic nestalo. Nikdo nenabídl majiteli shořelého domu čaj. Nikdo mu neposkytl přístřeší. Nejabsurdnější moment nastal, když někdo prohlásil: "Přistrčte ho blíž k ohni, ať mu není zima." To člověk pak neví, jestli se má smát, nebo brečet. Vůbec ta scéna byla taková smutná. 

Ve filmu se vyskytuje geniální humor. Ale takový ten syrový, který sice člověka rozesměje, ale současně z něj chvílemi mrazí. 

Co hláška, to nezapomenutelná perla. Větu: "Kde je ta čokoládová koule?" Nebo: "Kdo si nenakrad, musí chápat, jako že nic nevyhrál."

Hlavní postavy byly ztvárněny z velké části neherci. Pro tento typ filmu to byl dobrý tah. Navodilo to takovou tu atmosféru, která se vlastně neliší od skutečných vesnických hasičských bálů. A ještě dneska, když na nějaký takový člověk zavítá, jsou tam obdobné prvky. I když tedy ta tombola se většinou nikdy nerozkrade. A také tu volbu královny krásy nikdo nevyhlašuje. Naštěstí. 

Film "Hoří, má panenko" je posledním filmem, který Miloš Forman natočil v Československu před svou emigrací do USA. 

Je úplně jiný, než třeba Amadeus, kterého natočil až po emigraci. Což svědčí o tom, že si dovedl poradit s různými tématy a styly. Navzájem si ty filmy nejsou podobné. A přesto mají společné prvky. Vcelku humorný začátek. A jak se děj pomalu blíží ke konci, postupem času je čím dál víc takový rozpačitější...? V Amadeovi dokonce temnější. U obojího, když jsem to viděla poprvé, jsem se ještě nějakou dobu dívala do prázdna a v duchu se ptala: "Co to jako bylo?"

Celý film lze chápat jako satiru. Jako zrcadlo společnosti. Dokonce jsem četla, že komunisti ho hodně kritizovali, protože zesměšňuje dobrovolné hasiče. A je možné, že spíš ti komunisti se cítili zesměšňování. A já se jim ani nedivím. Je i možné, že někdo fundovanější, než já, by řekl že film není jen kritikou některých aspektů lidského chování, ale i tehdejšího systému. 

Příběh jakoby jen klouže po povrchu věcí a v tom je možná ta jeho hloubka. Skutečně to jediné, co mě na něm mrzelo, byla ta scéna s tím hořícím domem. Tedy ne, že by byla špatná. To ne. A ani by asi nešla vynechat. Ale člověka celá ta situace prostě zabolí. To jak se lidé pasou pohledem na cizím utrpení. 

Tento film je spíš tragikomedie, než komedie. Taková alegorie kteréhokoliv jiného příběhu ze života. Střídání veselých, trapných a špatných situací, které nakonec tak nějak vyšumí do ztracena. 

Co se týče názoru na "Hoří má panenko", existují tři typy lidí. Ten první považuje film za veselý, ten druhý za smutný a třetí za nudný. Do kterého táboru patříte vy?