Boj s podzimním nachlazením

Zdravím, milí čtenáři. 

Tak nějak se stalo, že jsem rozstonala. Tak usilovně na mě druzí lidé chrchlali a kýchali, že se tomu nešlo ubránit. A nedovedete si představit to pálení v nosohltanu. To bylo, jako kdybych tam měla tisíc cirkulárek. A když jsem si kápla kapky do nosu, bylo to, jako bych si nasypala sůl... houby sůl... dusíkaté vápno do otevřené rány. O něco méně intenzivně, ale také nepříjemné bylo i pálení v krku. A ten tlak v dutinách člověku také na náladě nepřidal. 

To víte, že jsem si zašla k doktorce. Zajímalo by mě, co mi na to řekne. Protože to, co mě postihlo je nejméně na troje antibiotika a lázně. :-) 

A ona mi předepsala Tantum Verde sprej do krku a doporučila Paralen, abych se vypotila. Ale Tantum Verde sprej jsem ještě neměla, takže jsem z něj byla trošku divoká. Dva dny mi trvalo, že jsem se to naučila dostříknout až do krku, aniž by se mi zvedl žaludek. 

Skoro celý pátek jsem prospala. I když jsem měla teplotu 36, 1, bylo mi skoro stejně divně, jako při horečce. Prostě jsem byla malátná, unavená a byla mi zima. Ať bylo v místnosti stupňů kolik chtělo. Podchlazení je také prevít. 

V sobotu se mi konečně spustila rýma. A na konci dne i trochu kašel. To by člověk mohl brát jako pozitivum. Zanícené dýchací cesty a dutiny se konečně čistí. Zároveň je to velice  kritické období. Právě v následujících třech dnech se rozhoduje o tom, zda-li se všechno uzdraví dřív, než se to z krku stačí rozšířit na průdušnici a na průdušky. Důsledkem by pak mohl být velice otravný kašel. Ale vzhledem k tomu, že se poctivě potím, můžu počítat s tou lepší variantou. A kdyby se to člověk pokusil přechodit, tak s tou horší. Člověk by se s tím mordoval čtrnáct dní a pak by musel jít marodit stejně. 

V neděli se pak započalo masivní odhleňování v krku. Prostě to najednou šlo. Nebylo tam nic zabetonovaného. Ale až po dlouhé horké koupeli ve vaně. Ta pro tentokrát byla opravdu blahodárná. 

Dnes je to zase úplně jiné. Nosohltan mě už nepálí. Ale pořád tam je taková ta zadní rýma, kterou člověk musí honit sem tam a stejně se jí nemůže zbavit. Krk dnes cítím o něco víc, než včera. Asi, jak tam skapávají z nosohltanu ty hleny. Jak říkám. Kritické období. A právě proto je možná dobře, že mám to Tantum verde. Tím si krk člověk může dezinfikovat krk stejným způsobem, jako nosními kapkami ten nosohltan. Ale ty dutiny mi přijdou takové lepší. Přece jen už z nich také nějaká rýma ubyla. Ale pořád tam ještě něco je. 

A to vy? Také stůněte? Anebo se tomu zatím úspěšně vyhýbáte?