Počasí, kdy mrznou uši

Zdravím, milí čtenáři. Dneska vám představím fotky z 13. listopadu. Za dne, kdy byl tak nechutně ledový větřík, že se to prostě nedalo. A taky ta procházka podle toho vypadala. Sice jsem správně odhadla, že je dobré už vybalit ze skříně zimní bundu. Ale už mě nenapadlo, že budu potřebovat čepici.Tak nějak jsem předpokládala, že to nějak vydržím. Asi jsem prostě předpokládala, že když v pátek byly tři stupně a na uši mi zima nebyla, že to bude za takových podmínek v pohodě i v neděli. Ale s tím větříkem člověk prostě nepočítal. A on to snad ani nebyl větřík. Jediná větvička se nehnula. Ale v tom ovzduší bylo cosi lezavého. A tak pocitová teplota byla mínus sedm. 

No zkrátka atmosféra ideální akorát tak k focení křížů. 

Tenkrát jsem si ještě říkala, že je taková krásná mlha. Taková decentní. Ne jako mlha, co byla o čtrnáct dní později, která vyla jako mléko. Ať tak, či tak, zhruba někde tady jsem se otočila a vyrazila nazpátek. Ona se ta zima fakt nedala vydržet. A nebo dala, ale zrovna v tu chvíli na to nebyla nálada.

A další mlhavý výhled. A něčím takovým se člověk mohl kochat celou cestu.