Básně z mého Junk Journalu

Zdravím. Myslím že teď asi budu natáčet častěji. Však jsem si kvůli tomu nainstalovala program na stříhání videí.  Docela mě to začalo bavit. A proč tedy nepřečíst dvě básně, které jsem měla napsané ve svém Junk Journalu? Když jsem ho tvořila, tak v rámci vizuálu jsem tam chtěla mít na některých stránkách i nějaké své verše.  

Tohle je vlastně moje první video, kde mluvím. K tomu jsem se vlastně odhodlávala několik let. Přišlo mi, že mám pro videa vlastně děsně hnusný hlas, ačkoliv se mi mé okolí vždycky snažilo nalhat opak. Nakonec jsem tu utkvělou představu překonala. Dokonce jsem přišla na to, že v čtení básní by mohl být můj potenciál. Na tohle můj hlas stačí. Ale kdo ví, co mě napadne příště.

Jen je problém s tím, že mám nekultivovaný projev. Někdy mluvím moc pomalu, jindy moc rychle a chvílemi mám tendenci trochu huhňat. Třeba se mě to časem povede nějak znormalizovat. Člověk je nucen si připomenout, o kolik je psaní snazší, než mluvení.

Také jsem při natáčení byla dost nervózní. Asi jako každý, když má nějakou premiéru. Neměla bych si do příště pořídit nějaký pěnový míček, který bych neslyšně drtila a nemusela tak chrastit s pravítkem?  Ještě že to bylo až skoro ke konci. :-) Nebo prostě už nedopustím, aby se nějaký takový hlučný předmět ocitl v mé přítomnosti.

A co vy? dělali jste někdy pokusy s natáčením videí? A jak to dopadlo?