Zdravím, milí čtenáři. Ano, je to tak. Už jsme u 12. tématu blogove výzvy na FB stránce Ženy v online světě. Tohle by zase nemělo být tak těžké, ne?
Je to už řada let, co jsme si k nám domů koupili první počítač. Bylo to asi někdy v roce 2008. Tehdy se mi to zdálo dost pozdě. Ostatní spolužáci ho už přece dávno měli. Takže jsem byla, ostatně jako vždy, ten největší looser. Cítila jsem se trochu trapně, vždycky, když se mě zeptali, jestli už ten počítač máme a já musela říct, že ne.
A pravý stres člověk měl, když dostal od učitelů nakázáno, že chtějí nějaký úkol poslat přes email. Pravda, dělo se to zřídka a když už to nastalo, tak to šlo vždycky nějak vyřešit. Například, že si člověk zajde do knihovny nebo ke kamarádce. Ale byla to vždycky bojovka. Kdyby ta online výuka měla být tehdy, musela bych se asi jít oběsit.
Ale jinak jsem to moc neřešila. Vlastně i bez něj nebyl můj život prázdný. Hodně jsem se věnovala četbě, poslechu rockové a metalové hudby a vždycky mě tak trochu fascinovala magie a tajemno. Také na procházky jsem ráda chodila. A už tehdy jsem koketovala s myšlenkou, že napíšu knihu. A ráda jsem také kreslila.
A když jsme konečně měli doma i ten internet, znamenalo to objevení dalších kapel. Také jsem si konečně mohla vyhledávat články o věštění, okultismu, satanismu a gothic stylu. A jen mě mrzí, že jsem nikdy neměla odvahu a možnost se podle gothic stylu oblékat. Ale ony ty obchody v našem okrese jsou tak zaostalé, že neustále prodávají jen barevné hadry. A kupovat oblečení přes internet je vždycky risk. Pošlou mi to malé a já z toho budu mít trauma ještě za měsíc. To tak.
Tehdy jsem si také založila své první blogy. A o mých blogových začátcích jsem psala nedávno, takže se k tomu ani nemusím vracet.
Později jsem se také hodně zajímala o esoteriku, výklady snů, pohanství. V roce 2013 jsem objevila konspirační teorie a myslím, že o nich mám dost velký přehled. Tehdy jsem jim hodně věřila. Dnes jsem v módu "Může to být pravda, ale také nemusí". A podobný přístup mám i ke zprávám v televizi.
No zkrátka rozdíl mezi dobou před počítačem a po počítači byl v tom, že jsem najednou měla přísun k informacím, které mě opravdu zajímaly. A postupem času jsem se je naučila i trochu filtrovat. Takže další pozitivum.
Ale zmínit bych se mohla třeba i o Minecraftu. Ten jsem objevila díky nejmladší ségře. To ona přece sledovala ty youtubery, kteří ho hráli. To ona se nadchla jako první. To ona ho nainstalovala do počítače. Já zpočátku byla nepřítel Minecraftu. Ale i já si po čase vskrytu duše představovala, že by nebylo od věci si alespoň na chvíli zkusit něco postavit. Alespoň malý baráček s podzemní chodbou. A už mě to nepustilo na dalších několik let. A teď už ho moc nehraju.
Ona ani koupě chytrého telefonu nezměnila nijak extra mojí existenci. Akorát ty svoje vejšplechty na blog nemusím psát u počítače, ale klidně si můžu lehnout a naťukat to na mobilu. A že i v práci můžu kontrolovat, jestli mi náhodou někdo neposlal komentář. Na procházce s ním fotím věci, co mě zaujmou. Ale to jsem dělala už před tím, akorát s malým digitálním foťákem.
Ale víte co, já jsem takový ten typ člověka, který si pojede to svoje bez ohledu na technologie a okolní dění. I kdyby probíhala regulérní apokalypsa, své zvyky bych asi příliš nezměnila.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za komentář