Dobrý den, milí čtenáři. Jsem tu s dalšími fotografiemi. A to konkrétně s těmi z 5. prosince. Celý týden jsem si lámala nad tím, jak nazvat dnešní článek. To se mi stalo naposled v říjnu. Naštěstí mě něco napadlo, tak můžeme pokračovat.
Toto jsou ty stromy, které už musí znát každý, který pozorně sleduje mé články. Možná vás bude zajímat, že jsem konečně objevila záhadu té mezery. Ale já vám nic neřeknu. Ne dnes. Důvod je ten, že jsem to vyzkoumala až po novém roce. Proto jsem necháme tajemství tajemstvím do té doby než přijdou na řadu..
Rozhodla jsem sem že vyjdu na své oblíbené místo, které jsem loni nebo už před loni překřtila na dračí kopec. Ale už jsem tu dlouho nebyla. Tedy okolo chodím každou chvíli ale přímo tam jsem byla naposledy v červnu, když jsem fotila sérii Magické výhledy. Akorát jsem nefotila ten kopec, ale ze shora jsem zvěčnila dvě panoramata a oblohu.
Možná jsem tenkrát dokonce stála na tom kameni nebo vedle něj, když jsem fotila. Teď se ovšem vyskytla nutnost vyfotit ten kamen. Je dokonce možné, že je ten kopeček ve skutečnosti skála. Malinká, zarostlá, ale přesto skála.
A tohle je mini lesík, co je nalevo od kamene. Tohle je pohled z venku dovnitř.
A tohle zevnitř ven.
A tady jsou zase jiné kopce. Asi už jste je také viděli. Občas prostě tak nějak vniknou do pozadí. Například tady. Ale určitě i jinde. Nejčastěji fotím ten nejvyšší kopec napravo. Myslím, že nemá smysl to teď hledat.
Z vesnice vidíš dál než z města!
OdpovědětVymazat