20 pozitivních událostí v roce 2022

Dobrý den, milí snílci. Rok se opět s rokem sešel a já jsem se rozhodla zveřejnit článek s 20 pozitivy roku 2022. Řekla bych, že tentokrá bylo ještě těžší něco sepsat,  než za roky 2020 a 2021.

A teď k těm pozitivům.

1) Objevila jsem youtube kanál Rozum v troubě.

Znáte výživového specialistu Petra Havlíčka a gastronomického odborníka a autora kuchařek Romana Vaňka? Tak přesně tihle dva spolu natočili spoustu videí, kde velmi zábavnou formou odhalují podvodné doplňky stravy z eshopů a škodlivé rady a mýty, ohledně stravování a diet. Člověk se vždycky zasměje a navíc se dozví i něco nového, co by ho před tím ani nenapadlo.. 

2) Začala jsem sledovat Martina Rotu

O existenci tohoto youtubera vím už léta. Ale nikdy jsem moc nesledovala jeho tvorbu. To až někdy na konci března tohoto roku tomu náhoda chtěla a YouTube mi nabídl nějaké jeho video z kanálu Tak schválně, na kterém komentuje zprávy v různých médiích, vždycky z nich něco vyvodí a občas je i uvede na pravou míru. Jeho oblíbená témata jsou události na Ukrajině a jiné aktuální děni u nás i v zahraničí. 

3) Objevila jsem kapely Lautr a Ingott. Více jsem poznala kapelu Znouzectnost.

Kapelu Lautr jsem slyšela poprvé letos v únoru, když hráli na TV Rebel jejich píseň Oceán. A protože byla dle mého mínění dobrá, vrhla jsem se na průzkum ostatní jejich tvorby. Více se o tom rozepisuju zde.

A zmínila jsem se tam i o kapele Ingott, na kterou jsem se proklikala sotva o týden až dva později. A o tom, jak skvělé jsou písně Časy konce a konec času a Havran. A dnes bych k tomu řekla, že i píseň Commando stojí za poslechnutí. Alespoň jedno. 

Co se týče kapely Znouzestnost, k té jsem si naopak hledala opravdu dlouhou cestu. Od ní jsem vždycky poslouchala jen dvě písně. A těmi jsou Bylo nebylo a O němém rytíři. A s tím jsem si vystačila mnoho let. A náhoda tomu chtěla, že jsem si od ní oblíbila několik dalších skladeb. Obzvláště dobrá  je Zlatý hřebík noci.

4) Objevila jsem kapelu Maneskin

O Maneskinu se poprvé zmiňuju zde. Je to kapela netušených možností. Umí písně smutné, veselé a dokonce i písně s lehce odpudivými videoklipy. :-) Ať tak, či tak, je mi záhadou, jak mi tak dlouho mohl unikat takový poklad, Zvlášť když zrovna tuhle kapelu moje nejmladší ségra poslouchá už dávno. 

5) Zavedla jsem na svém blogu sérii článků se seznamy nejoblíbenějšími písněmi v měsíci.

A řekla bych že to byla dobrá série. Ale berte to jako takovou výzvu pro rok 2022 a v roce 2023 už se s ní nesetkáte. Na začátku mě její psaní naplňovalo. Dnes tomu již tak není.

6) Mám novou myš u počítače.

Jo, to je dobré pozitivum. Asi jako loni s tím rozbitým kotlem nebo vytrženým moudrákem. V podstatě hrůzostrašnosti. Ale na druhou stranu místo starého kotle máme nový kotel a bez toho shnilého zubu, který navíc ještě trochu překážel, je mi vlastně líp. A co se týče té myši, je smůla, že ta stará dosloužila. Ale ta nová je zato hezčí. A nezasekává se. To je fajn.

 

7) Navštívila jsem město Písek.

Což je město, kam jsem už několikrát jela, ale léta jsem tam nebyla. Na fotky z tohoto výletu a blížší info se můžete podívat tady. Vlastně to tehdy byl skvělý výlet. Jen mě mrzelo že tehdy byla zavřená kočičí kavárna i muzeum. Ale zase si člověk osvěžil mysl tím, že shlédl méně známé lokality. A příště už budu vědět, že když někam budu chtít jít, nesmím si zapomenout zjistit otevírací doby. 

8) Začala jsem se věnovat junk journalu.

To je takový sešit co se vytváří ze starších papírů, a pak se různými způsoby zdobí. Jsou to vlastně takové koláže. A mě tohle papírové tvoření baví. Zde si můžete přečíst víc o tomto způsobu tvoření a zároveň se podívat, jak vypadají desky od mého junk journalu. A to mi připomnělo, že jsem si plánovala ukázat na blogu i stránky uvnitř. Tak snad někdy v budoucnu.

9) Zvládla jsem se ctí dokončit blogovou výzvu na FB stránce Ženy v online světě.

Se ctí. Nikoliv však na 100%. Nesplnila jsem nepovinná víkendová témata. Ale zbytek ano. Ale i tak nelituju, že jsem se zúčastnila. Jasně, bylo to náročné. Zveřejňovat článek každý den je nad moje síly. Ale byla to zkušenost. Také jsem si vyzkoušela, co to je psát o tématech, o kterých se mi příčí i uvažovat. A protože už to vím, tak už to nikdy neudělám. Například Téma "V čem se cítím krásná a sexy" mi dost vadilo. Proto jsem si ho také musela upravit k obrazu svému. Ale na druhou stranu jsem si zase užívala psaní článku o mých oblíbených místech. Ten se psal dobře.

10) Našli mi chudokrevnost.

Ano. Opět negativní věc. Ale když už jí mám, tak je prostě dobré o ní vědět, abych se podle toho mohla zařídit. V listopadu jsem vyfasovala v lékárně balení o sto tabletkách železa. A až mi dojde, půjdu k doktorce, aby mi nabrala krev, jestli se to zlepšilo. Obávám se ale, že to železo je na mě málo účinné. Člověk jakž takž nějaké doplní a pak se během menstruace dostanu zase do mínusu. To člověk na sobě pocítí. Takže nakonec to asi dopadne tak, že budu buď brát víc tabletek a nebo mi bude muset doktorka předepsat nějaké účinnější. Jinak bych řekla, že v potravě toho železa zase tak málo nemám. Vždyť se nachází v mase, vnitřnostech, luštěninách, listové zelenině, ořechách i hořké čokoládě. Ničemu z toho se cíleně nevyhýbám. 

11) Objevila jsem na Facebooku hru Klondike.

Jako kdysi dávno bylo Farmwille, tak tohle je vlastně hodně podobné. Jen s jiným designem a s atmosférou severní Kanady z období zlaté horečky. Ale i tak jsou tam záhonky, nějaká ta zvířátka a tak podobně.  

12) Česká republika zatím nebyla zavlečená do války.

Také jsem nad tím přemýšlela ze všech stran a přišla jsem na to, že podpora Ukrajiny je vlastně velká investice do budoucna. Kdyby totiž Rusko bez větších obtíží vyhrálo, mohlo by si dělat zálusk na další státy. Takhle si ale vyláme zuby už tam a na další bláznivé vojenské operace už nebude mít kapacitu.

Vždyť víte, jak to tenkrát bylo s tím Hitlerem, když tenkrát všichni podcenili jeho mocenské choutky. Něco podobného už se nikdy nesmí stát. 

13) Viděla jsem seriál Wednesday.

Tento seriál od Natflixu pro mě vlastně byl příjemným překvapením. Takové hororové, humorné a snad i trochu detektivní fantasy. Tedy kombinace věcí, které já můžu. Je to takové volné pokračování Addamsonovy rodiny, akorát ta Wednesday už není malá holka, ale středoškolačka. A myslím že je to po dlouhé době seriál, který mě fakt zaujal. A má jenom osm dílů. To je tak akorát. Já bych to doporučila všem.

14) V roce 2022 jsem přečetla víc knih, než v roce 2021.

V roce 2021 jsem přečetla 10 knih, zatímco v roce 2022 jsem jich zvládla patnáct. Jejich seznam sem přidám později. 

15) V roce 2022 jsem měla na blogu více článků, než v roce 2021.

V roce 2021 jsem zde sesmolila 65 článků. Ale v roce 2022 jich bylo rovných  79. To je o čtrnáct víc. Za mě velký úspěch.

16) Máme vyměněná tři okna.

Těmi starými za prudkých dešťů dovnitř prosakovala voda. Ta nová to nedělají. A také skrz ně nefouká.

17) V létě jsem při houbaření našla hřiby.

Což se zase tak často nestává. Většinou člověk nachází bedly, babky a holubinky, ale hřiby nikdy. Loňský rok byl na ně zkrátka dobrý. Nikdo mi je tentokrát nevysbíral.

18) V roce 2022 jsem si dopřála mnoho procházek.

Ostatně jako každý rok. Bez nich by to prostě nešlo. Člověk si při nich pročistí hlavu a nadýchá se čerstvého vzduchu. A toho si v práci mnoho neužiju. 

19) V létě jsem si koupila novou matraci.

Na té staré se leželo jako na fakýrském loži. Ať si člověk lehl jakkoliv, nikdy to nebylo pohodlné. A pak jsem si pořídila novou. To se vůbec nedá srovnat. Člověk se prostě probouzí méňe rozlámaný. Spánek je vlastně to nejcennější, co lidská bytost má.

20) Našla jsem si novou kadeřnici.

V létě jsem byla zrovna ve formě a objednala je u kadeřnice, kterou neznám. Byla jsem u ní už dvakrát. To mi připomíná, že už bych se tam měla zase ukázat.